Historické kalendárium
29. listopad
Dne 29. listopadu 1267 byla vydána listina označovaná jako závěť olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Protože jmenuje územní zisky biskupa a je zde řada topografických údajů, je tento dokument zakládací listinou, křestním listem pro řadu obcí a měst na severovýchodní Moravě (Moravskou Ostravu, Rožnov, Místek, Paskov, Fryčovice aj. - celkem tři města a 32 vsí), které tu vlastně poprvé vstupují na jeviště dějin. Závěť dal Bruno sepsat na vrcholu své moci jako šedesátiletý muž ve chvíli, kdy se chystal po boku krále Přemysla Otakara II. na válečnou výpravu do východních Prus a Litvy. Je nepochybné, že leccos z toho, co by byl Bruno sám jistě označil ve své závěti za nejpodstatnější, se propadlo v nic, stejně jako ona válečná výprava z roku 1267 a s ní i plán povýšení Olomouce na arcibiskupství. Do popředí dnešních zájemců o Brunovu závěť se posunuly jiné údaje, je dnes významným historickým pramenem pro národní dějiny a pro moravský místopis.
2. prosinec
Dne 2. prosince 1763 je datován první přesně lokalizovaný nález uhlí na Ostravsku. Učinil jej klimkovický mlynář Jan Augustin v údolí Burňa v Polské (nynější Slezské) Ostravě. Naleziště oznámil hornímu úřadu v Kutné Hoře s žádostí o vyslání zkušených horníků, kteří by jeho nález potvrdili. Jeho žádosti bylo vyhověno. Na Ostravsko přijel nejprve horník z Kutné Hory a po něm šichtmistr Jan Antonín Alis, který o nálezu podal zprávu Královskému úřadu v Opavě. Alisův dopis je první úředně dochovaná zpráva o nálezu uhlí s udáním místa výskytu. Nález bohužel zapadl v zapomenutí, poněvadž se nenašel žádný podnikatel, který by se ujal těžby. Ani mezi obyvatelstvem zřejmě nebyl zájem o uhlí, jelikož v blízkých beskydských lesích bylo ještě dřeva dostatek.
4. prosinec
Dne 4. prosince 1993 na svátek svaté Barbory bylo slavnostně otevřeno na bývalé jámě Anselm (později Eduard Urx) v Petřkovicích Hornické muzeum. Při této příležitosti olomoucký biskup J. Hrdlička slavnostně vysvětil kapli sv. Barbory, patronky havířů, která sem byla přenesena z ulice Rybnické (dnes Českobratrské). Do nově rekonstruované kaple byl přemístěn oltář s dřevěnou plastikou sv. Barbory a s reliéfem dolu Anselm, který byl až do roku 1952 umístěn v cechovně dolu. Slavnosti se zúčastnil primátor města Ostravy Evžen Tošenovský, generální ředitel OKD Ivan Dzida, řada hostů i široká hornická veřejnost. Slavnostní otevření završilo dlouhodobé úsilí Stanislava Vopaska, Pravomila Vokřínka a mnoha dalších nadšenců o zřízení muzea věnujícího se dějinám hornictví v ostravsko-karvinském revíru.
Připravuje: Archiv města Ostravy
29. listopad
Dne 29. listopadu 1267 byla vydána listina označovaná jako závěť olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Protože jmenuje územní zisky biskupa a je zde řada topografických údajů, je tento dokument zakládací listinou, křestním listem pro řadu obcí a měst na severovýchodní Moravě (Moravskou Ostravu, Rožnov, Místek, Paskov, Fryčovice aj. - celkem tři města a 32 vsí), které tu vlastně poprvé vstupují na jeviště dějin. Závěť dal Bruno sepsat na vrcholu své moci jako šedesátiletý muž ve chvíli, kdy se chystal po boku krále Přemysla Otakara II. na válečnou výpravu do východních Prus a Litvy. Je nepochybné, že leccos z toho, co by byl Bruno sám jistě označil ve své závěti za nejpodstatnější, se propadlo v nic, stejně jako ona válečná výprava z roku 1267 a s ní i plán povýšení Olomouce na arcibiskupství. Do popředí dnešních zájemců o Brunovu závěť se posunuly jiné údaje, je dnes významným historickým pramenem pro národní dějiny a pro moravský místopis.
2. prosinec
Dne 2. prosince 1763 je datován první přesně lokalizovaný nález uhlí na Ostravsku. Učinil jej klimkovický mlynář Jan Augustin v údolí Burňa v Polské (nynější Slezské) Ostravě. Naleziště oznámil hornímu úřadu v Kutné Hoře s žádostí o vyslání zkušených horníků, kteří by jeho nález potvrdili. Jeho žádosti bylo vyhověno. Na Ostravsko přijel nejprve horník z Kutné Hory a po něm šichtmistr Jan Antonín Alis, který o nálezu podal zprávu Královskému úřadu v Opavě. Alisův dopis je první úředně dochovaná zpráva o nálezu uhlí s udáním místa výskytu. Nález bohužel zapadl v zapomenutí, poněvadž se nenašel žádný podnikatel, který by se ujal těžby. Ani mezi obyvatelstvem zřejmě nebyl zájem o uhlí, jelikož v blízkých beskydských lesích bylo ještě dřeva dostatek.
4. prosinec
Dne 4. prosince 1993 na svátek svaté Barbory bylo slavnostně otevřeno na bývalé jámě Anselm (později Eduard Urx) v Petřkovicích Hornické muzeum. Při této příležitosti olomoucký biskup J. Hrdlička slavnostně vysvětil kapli sv. Barbory, patronky havířů, která sem byla přenesena z ulice Rybnické (dnes Českobratrské). Do nově rekonstruované kaple byl přemístěn oltář s dřevěnou plastikou sv. Barbory a s reliéfem dolu Anselm, který byl až do roku 1952 umístěn v cechovně dolu. Slavnosti se zúčastnil primátor města Ostravy Evžen Tošenovský, generální ředitel OKD Ivan Dzida, řada hostů i široká hornická veřejnost. Slavnostní otevření završilo dlouhodobé úsilí Stanislava Vopaska, Pravomila Vokřínka a mnoha dalších nadšenců o zřízení muzea věnujícího se dějinám hornictví v ostravsko-karvinském revíru.
Připravuje: Archiv města Ostravy