Historické kalendárium
1. červenec 1888
Dne 1. 7. 1888 byla Vítkovickým horním a hutním těžířstvem zakoupena Žofínská huť, která se nacházela v průmyslové oblasti Karolina. Tím se tato huť stala natrvalo jedním z provozů vítkovických železáren. Noví majitelé provedli opravu dvou vysokých pecí a zahájili stavbu pece třetí, která byla dána do provozu v roce 1889. Ta pak denně vyráběla asi 120 tun surového železa. Nejstarší a zároveň první vysoká pec Žofínské huti vyrostla v letech 1872-1873 a patřila v době svého vzniku k největším vysokým pecím v Rakousku-Uhersku. Ještě v 80. letech 19. století se vyrovnala svojí produkcí vítkovické peci č. 1. Podobná byla i druhá pec Žofínské huti. Obě vyráběly železo pudlovací, zatímco novější třetí pec, železo slévárenské.
2. červenec 1961
Dne 2. 7. 1961 zemřel ve Štítech (okr. Šumperk) Alois Červenka, pedagog, historik, archivář a přednosta Zemské školní rady v Ostravě (narodil se 6. 5. 1897 v Brušperku). Vyučoval na obecné škole v Janovicích, měšťanské škole ve Vratimově a v letech 1931-1942 na gymnáziu v Moravské Ostravě. V roce 1936 byl jmenován členem ostravské archivní a muzejní rady. V době nacistické okupace působil v odboji ve skupině Hnutí za svobodu a v ilegální Slezské národní radě. Po osvobození v roce 1945 byl jmenován archivářem města Ostravy a zástupcem přednosty muzea. Přijal též funkci předsedy expozitury Zemské školní rady v Ostravě a po jejím zrušení a vytvoření Krajského národního výboru v roce 1949 se stal předsedou jejího školského, osvětového a tělovýchovného referátu. Po únorovém převratu v roce 1948 byl z vedoucí funkce odvolán. Vzhledem ke společenské angažovanosti mu mnoho času na vědeckou práci nezbývalo. Věnoval se historické problematice Ostravy a Ostravska. Zpracoval např. otázky středověké kolonizace regionu, zabýval se problematikou hospodářských a sociálních změn, které nastaly po objevu uhlí a nástupu kapitalistické industrializace.
4. červenec 1916
Dne 4.7. 1916 zemřel v Somolovu v Rusku akademický sochař a medailér Vojtěch Sapík (narodil se 8. 4. 1888 v Polské Ostravě). V letech 1906–1912 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze, v roce 1913 odjel na studijní pobyt do Itálie a na Capri, kde se seznámil s T. G. Masarykem a Maximem Gorkým (zde vytvořil jeho portrét, jediný z té doby). V roce 1914 byl povolán do rakouské armády, odvelen na ruskou frontu, kde padl. Za svého života se zúčastnil několika soutěží, mimo jiné v roce 1913 získal druhou cenu v soutěži na pomník Jana Žižky v Praze. Posmrtné výstavy jeho děl se konaly v roce 1917 v Praze a v letech 1926, 1934 a 1956 v Ostravě.
7. červenec 1579
Dne 7. 7. 1579 prominul olomoucký biskup Stanislav Pavlovský ostravským měšťanům okamžité složení příspěvku na korunovaci a dovolil, aby polovinu sumy zaplatili o nejbližších Hromnicích a zbytek pak do sv. Bartoloměje. Platba korunovační berně při nastoupení nového biskupa byla pro biskupské poddané tíživou povinností. Při nástupu Stanislava Pavlovského na biskupský stolec se ostravští měšťané zdráhali zaplatit, vymlouvajíce se na svou chudobu. V té době byla taková výmluva běžná, i když skutečnost často svědčila o opaku. Úlevy dosáhli měšťané na přímluvu místní měšťanky a biskupovy přítelkyně Juliany Vladykové.
Připravil Archiv města Ostravy