Historické kalendárium

20. leden 1928

Kino Elektra v Moravské Ostravě poprvé promítalo tzv. fonofilm, předchůdce zvukového filmu. Jednalo se o velký pokrok v promítání filmů, jelikož diváci mohli prvně slyšet, jak někdo ve filmu zpívá, mluví, hraje na hudební nástroj apod. Sepětí zvuku s filmovým dějem, zajišťovalo nový umělecký zážitek, což bylo doposud zcela nepředstavitelné. Ačkoliv zvuk ještě nebyl zcela dokonalý, jednalo se o velký počin. Mnozí diváci si kladli otázku, kdy „mluvící“ filmy nahradí filmy „němé“, případně jak budeme rozumět filmům z francouzské anebo americké produkce. Otázka dabingu byla zatím ve hvězdách.

21. leden 1912

V Moravské Ostravě zemřel ve věku 68 let císařský rada Vinzenz Popp. Jako dvanáctiletý chlapec přišel do Moravské Ostravy, kde posléze pracoval u jednoho z místních obchodníků. Od roku 1873 vlastnil obchod, který roku 1910 přenechal svému synovi. Kromě vedení obchodu Vinzenz Popp několik let zastával pozici v obecním výboru Moravské Ostravy. Jako předseda působil v kostelním výboru a také v místním střeleckém spolku neboli Schützenvereinu. Na připomínku této významné osobnosti byla v Moravské Ostravě po Vinzenzu Poppovi mezi lety 1910–1922 pojmenována ulice, kterou dnes známe jako ulici Sadová.

22. leden 1920

Požadavky dělnictva, které se přihlásilo o pozornost stávkou v minulém týdnu, přinesly onoho data úspěch. V Národním domě situovaném v Moravské Ostravě se setkali zástupci dělnictva společně s představiteli ministerstev zásobování, obchodu, vnitra a veřejných prací. Představitelé vlády potvrdili, že se budou snažit o levnější nákupy surovin. To následně mělo vést k poklesu cen výrobků. Vláda se postavila proti rozmachu lichvy, což mělo zajistit lepší vybavení lichevních úřadů i soudů. Potvrzen byl také zákaz pálení lihovin. Představitelé vlády se rovněž usnesli na tom, že v záležitosti stíhání a souzení politických provinilců se nebude nikdo zvýhodňovat a všichni si budou před zákonem rovni. Jednání s vládními zástupci ohledně platové nerovnosti mezi průmyslovými dělníky a horníky bylo odloženo na následující dny. Dělnicí totiž požadovali a horníci s tím souhlasili, aby po zvýšení mezd horníkům byly platy zvýšeny i průmyslovému dělnictvu.                                                

 23. leden 1947

Ostravský lidový soud zahájil v tento den proces s několika konfidenty v čele s Josefem Kohoutkem. Skupina kolem „zrádce“ Kohoutka spolupracovala s ostravským gestapem a předpokládalo se, že udala několik ostravských občanů. Sám Kohoutek měl gestapu nahlásit několik set občanů, z toho 74 bylo následně popraveno. Pod tlakem svědectví se Kohoutek přiznal a žádal soudce, aby jej popravili. Následující den soudce uznal skupinu kolem Kohoutka vinnou v plném rozsahu obžaloby. Všichni tři obvinění byli odsouzeni k trestu smrti, který byl ještě téhož dne vykonán na nádvoří krajského soudu.  24. leden 2000

Okresní soud v Ostravě se přestěhoval toho dne do nové budovy situované v Ostravě-Porubě na ulici s příznačným názvem U Soudu 6187/4. V moderním objektu se projednávaly případy občanskoprávního, exekučního, obchodního a pracovněprávního charakteru. Kromě toho se zde vykonávala správa soudu a obsluhovaly se podatelna s centrální spisovnou. V návaznosti na stěhování bylo pracoviště na ulici Čs. legií 8 zrušeno. Agenda opatrovnická, dědická a trestní nadále zůstala zajištěna na pracovišti Okresního soudu na Sokolské třídě 16 v Moravské Ostravě, kde se dnes nachází například Krajský soud anebo Krajské státní zastupitelství.

25. leden 1937

Městská rada v Moravské Ostravě se právě tehdy usnesla na zřízení kanceláře pro propagaci cizineckého ruchu v Moravské Ostravě a zároveň schválila její organizační plány. Oddělení pro propagaci cizineckého ruchu mělo propagovat návštěvy Moravské Ostravy, a to jak mezi obyvateli Československa, tak mezi cizinci. Za příslušnou agendu zodpovídal správce městského muzea Oldřich Dušek, kterému byla přidělena ještě jedna nejmenovaná pracovní síla. Vedení propagační činnosti ovšem nadále zůstávalo v kompetenci městské rady.

26. leden 1930

Chemickou továrnu v Hrušově patřící Spolku pro chemickou a metalurgickou výrobu v Hrušově n. O., založenou v roce 1851, postihl toho data již druhý požár v tomto roce. Požárem byly zasaženy čtyři budovy, v nichž se nacházela oddělení pro výrobu anhydritu, který se používal např. jako přísada do cementu. Celkem zasahovalo 400 hasičů ze 14 hasičských sborů, z nichž osm mělo motorizované stříkačky. Čtyři hasičské sbory disponovaly ručními stříkačkami. Neslučitelná zranění se životem utrpěl zaměstnanec, který se oheň pokoušel uhasit. Při hašení jej totiž zasáhla exploze hořlavé tekutiny, jež zapálila jeho oděv. Přestože se mu podařilo rychle si oděv sundat, tak utrpěl rozsáhlé popáleniny a zároveň se nadýchal nebezpečných plynů. Požár továrny stál společnost 10 až 12 milionů Kč a jeden lidský život.

Foto: Nedatovaný pohled na chemickou továrnu v Hrušově

Zpracoval: Archiv města Ostravy