Historické kalendárium
13. leden 1924
Ačkoliv ministerstvo školství schválilo vznik náboženské obce československé církve v Heřmanicích 30. června 1923, ustavující valná hromada proběhla až 13. ledna 1924. Valné hromady se mohli zúčastnit pouze příslušníci československé církve. Na zmíněném setkání bylo umožněno hlasovat pouze osobám starším 21 let a voleni mohli být muži a ženy starší 26 let. Patrně první bohoslužba spojená s veřejnou zpovědí proběhla 6 ledna 1924. Uvedené shledání se uskutečnilo v prostorách nové školy.
14. leden 1920
V Moravské Ostravě, především na náměstí Republiky a posléze na náměstí Svobody, tehdy proběhla jednodenní stávka dělnictva, na níž se protestovalo proti drahotě a lichvě. Dělníci mimo jiné požadovali záruku existenčního minima a zvýšení mezd. Zástupci protestujících sdruženi v odborové radě, měli dohlížet na prosazování požadavků u všech závodů a obecně u průmyslových a jiných podniků. Dohled nad aplikováním požadavků měla mít vláda Československé republiky, které byl ve formě memoranda zaslán požadavek na zavedení existenčního minima pro pracující dělnictvo.
15. leden 1950
Dopravní podnik města Ostravy začal mnohem více zaměstnávat osoby ženského pohlaví, které nyní tvořily 40 % všech zaměstnanců. Poprvé v dějinách této dopravní společnosti bylo pět žen jmenováno řidičkami tramvají. Jedna žena vstoupila i do řad revizorů. Pro větší ženské zapojení organizace vystavěla internáty, kde si mohly ženy odpočinout, případně bydlet nebo kam mohly během pracovní doby umístit své děti. Pracovní doba pro maminky byla stanovena na 5 až 6 hodin, což bylo odůvodňováno příkladnou péči o děti. Nábor žen do Dopravního podniku města Ostravy měl nadále probíhat.
16. leden 1933
Polský hokejový národní tým sehrál toho data v Moravské Ostravě zápas proti SK Slovanu Moravská Ostrava. Utkání, které sledovalo 2 000 diváků, skončilo 3:2 pro polské národní družstvo. Při této příležitosti bylo slavnostně otevřeno kluziště domácího týmu nacházející se v blízkosti dnešní ulice Na Jízdárně, respektive na dnešním sídlišti Šalamouna. Moderní zázemí umožňovalo shlédnout zápas až 4 000 diváků, a to díky tribuně se zvýšenými ochozy. Kluziště bylo doplněné do té doby spíše raritním osvětlením. Zástupci ostravského týmu požádali polského konzula v Moravské Ostravě dr. Ripku o záštitu nad zápasem. Polské družstvo bylo přijato slavnostním způsobem ze strany konzulátu i pořádajícího klubu.
17. leden 1934
Šedesáté narozeniny v tento den oslavila známá ostravská osobnost z prostředí katolické církve Antonín Zamazal. Antonín Zamazal se narodil roku 1874 v Malhorticích u Hranic. Během studijních let podnikal cesty po západní Evropě a Spojených státech amerických. Odmaturoval v Kroměříži a vydal se na církevní dráhu. Nejprve působil jako kaplan v Bystřici u Rožnova a pak v Moravské Ostravě. Roku 1905 se stal katechetou (učitelem náboženství) v Mariánských Horách. Zde se zasloužil o rozvoj církevního a kulturního života, mimo jiné podporoval výtvarné umění. Pracoval také na ostravské radnici, kde zastupoval zájmy lidové strany. Mezi jeho další činnosti patřily žurnalistika a satirické fejetony.
18. leden 1930
Ostravské periodikum Duch času zveřejnilo právě tehdy zprávu, že na území Slezské Ostravy, konkrétně na Hranečníku, vznikne nová měšťanská škola. Budova měla stát na pozemku mezi tzv. Wilczkovým dvorem a obecnou školou. Nová škola byla plánována jako náhrada za zrušenou školu „U kostela“ nacházející se v blízkosti kostela sv. Josefa. Jako důvod uzavření tehdejší školy, jejíž budova byla prodána Wilckovi, příslušné úřady stanovily poddolování, pokles a naklonění stavby. Stavba nové Masarykovy jubilejní školy na Hranečníku započala na počátku 30. let, nicméně kvůli hospodářské krizi a zadluženosti obce se školu nepodařilo dostavět. Obec Slezská Ostrava vyřešila situaci v roce 1936, kdy s československým státem, konkrétně s vojenskou správou, uzavřela smlouvu. Na jejím základě se roku 1938 podařilo stavbu dokončit. Místo školy budova sloužila jako Jubilejní kasárna Masarykova.
19. leden 1906
V Praze se onoho dne konal pohřeb téměř 70letého bývalého starosty Polské (dnes Slezské) Ostravy Václava Stiebera. Václav Stieber narozený v Rakovníku vystudoval Polytechnický ústav v Praze, dnes České vysoké učení technické, a Báňskou akademii v Příbrami, kde posléze učil. Jeho život nabral jiný směr po vstupu do Wilczkova těžířstva, v němž jako ředitel působil v letech 1868–1894. Od roku 1870 zastával pozici v obecním výboru Polské Ostravy, které mezi lety 1879–1894 starostoval. Na počátku 90. let byl předsedou výboru Horní školy v Moravské Ostravě. Václav Stieber obdržel titul čestného občana Polské Ostravy.
Foto: Jubilejní kasárna Masarykova v roce 1998
Zpracoval: Archiv města Ostravy