Historické kalendárium

pro týden od 6. ledna do 12. ledna

6. leden 1905

Klavírní virtuóz Alexander Winkler tehdy odehrál ve Vítkovicích na akademii Akademického spolku Odra několik skladeb, mimo jiné Lisztovu Uherskou rapsodii. Následně hudebně doprovázel pěvecké vystoupení Václava Běhala, který se uvedl melodramatem „Vodník“ od skladatele Zdeňka Fibicha. Na akademii zazpívaly také svěřenkyně dívčí pokračovací školy. Kromě toho si diváci mohli poslechnout dvojzpěvy anebo recitační vystoupení. Po skončení všech uměleckých představení následovala volná zábava.

7. leden 1950

V Ostravě toho data začalo Mistrovství Československa v krasobruslení, které probíhalo i následující den. Závody i tréninky probíhaly na Ostravském zimním stadionu. Ubytovací kapacity byly zajištěny v hotelu Palace. Soutěžilo se v kategoriích juniorů, sportovních párů, mužů a žen. Za největší hvězdu šampionátu lze pokládat mistryni světa Alenu (Áju) Vrzáňovou, která v Ostravě získala zlatou medaili. V mužské kategorii zvítězil Zdeněk Fikar. Kategorii sportovních párů opanovali manželé Soňa a Miloslav Burianovi. Juniorské kategorie ovládla Zajíčková a Siblík. V párech zvítězili Kladrubská s Němcem. Závody shlédlo na deset tisíc diváků, které neodradilo ani deštivé počasí. Předávání cen probíhalo na přátelském večírku v restauraci Ostravského zimního stadionu.         

8. leden 1934

Pokladna okresního soudu v Moravské Ostravě se v tento den stala obětí krádeže. Škoda byla odhadnuta na 30 000 Kčs. Lupiči odcizili 20 kusů zlatých hodinek, několik briliantových prstenů a skoro 5 000 Kč v hotovosti. Událost proběhla patrně v noci, jelikož zaměstnanci soudu si až ráno všimli nepořádku a zejména otvoru, který vyústil v přízemí budovy, konkrétně v dražebně. Zlodějům jako úniková cesta posloužilo rozbité okno v kanceláři soudce dr. Šereďky. Policii se po pachatelích nepodařilo zajistit žádné stopy, nicméně příslušné orgány již měly určité podezření, kdo by se za tímto činem mohl skrývat.

9. leden 1933

Sokolská jednota Moravská Ostrava I onoho data slavnostně zahájila činnost v nové sokolovně na Sokolské třídě. Událost byla ověnčena proslovem, cvičebními ukázkami a také rozdáním sletových cen. V následujících dnech začala probíhat pravidelná cvičení obou pohlaví všech kategorií (od žáků a žaček, přes dorostenky a dorostence, po muže a ženy). V sokolovně probíhaly tréninky košíkové a také stolního tenisu. Výstavba nového zázemí byla pro každý spolek významnou událostí. Tělocvičné spolky totiž působily převážně v hostinských sálech nebo v jiných podobně nevyhovujících podmínkách. Zdejší sokolové měli více štěstí, jelikož předtím působili ve školní tělocvičně, která byla přeci jen pro tělocvičné potřeby vhodnějším zázemím.

10. leden 1910

Obecní výbor Polské (dnešní Slezské) Ostravy vyhlásil právě tehdy veřejnou soutěž na stavbu nové radniční budovy. Veřejné soutěže se mohli zúčastnit pouze čeští inženýři, architekti a stavitelé. Z anonymních návrhů odborná porota sestavená po dohodě se Spolkem architektů a inženýrů moravských v Brně vybrala projekt Viktorina Šulce, profesora státní průmyslové školy v Plzni. Projekt do finální podoby dopracoval asistent obecního stavebního úřadu František Doležel a přednosta zmíněného úřadu Jaroslav Volenec. Výstavba nové radniční budovy probíhala v letech 1911–1913.

11. leden 1912

V zaplněném divadelním sále Národního domu nacházejícím se v Moravské Ostravě přednášel český emigrant žijící ve Spojených státech amerických František Hlaváček. František Hlaváček, delegát českých sociálních demokratů v Americe, se zúčastnil pražského sjezdu Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. Při návštěvě Zemí Koruny české pořádal přednáškové turné, na němž hovořil o americkém dělnickém hnutí, tamních sociálních poměrech a o Spojených státech amerických jako takových. Hlaváček vyjádřil podporu českým sociálním demokratům a celkově českému národu. Přednáška byla zakončena poděkováním říšského poslance Jana Prokeše.

12. leden 1946

V tento den se podařilo otevřít ozdravovnu v obci Bílá, která byla primárně určena učňům z Vítkovických železáren. Významného dne se zúčastnili zástupci ředitelství Vítkovických železáren, národní správy závodu, závodní rady, tisku a československého rozhlasu. Se svými projevy vystoupilo mnoho významných osobností, mimo jiné primář vítkovické nemocnice dr. Neuwirth a generální ředitel Vítkovických železáren dr. Ing. Bechny. Za války budova sloužila německé finanční stráži a oddílu gestapa. Při otevření bylo v prostorech ozdravovny umístěno 40 lůžek. Jejich počet se plánoval navýšit až na 76. V prvních dnech činnosti ozdravovny se již rekreovalo 30 učňů, kteří se pod odhledem cvičitelů věnovali několika sportům, především lyžování.

Foto: František Hlaváček vyfocen v Chicagu v červenci roku 1933

 

Zpracoval: Archiv města Ostravy