Historické kalendárium

30. prosinec 1977

Motoristé nově mohli tímto dnem využívat ulici Horní, která propojovala ulici Plzeňskou a Rudnou, čímž byla zkompletována tzv. západní část venkovského sběrného okruhu. Silnici tvořily dva pruhy v obou směrech oddělené tramvajovými pásy. Výstavbu měly na starosti zaměstnanci prvního závodu Vítkovických staveb Ostrava. Otevřením ulice, jejíž stavba započala v dubnu 1974, byla ukončena první etapa stavby. Následující fáze výstavby zahrnovala dokončení položení tramvajových kolejí v celé délce naplánované trasy. Dokončení stavby bylo naplánováno koncem roku 1977. Celková její hodnota v obou etapách činila více než sto milionů Kčs.

31. prosinec 1976

Radě Národního výboru města Ostravy byl onoho data představen plán přestavby dosavadního tramvajového systému na tzv. progresivní systém rychlé tramvaje. Podle projednávaného návrhu měli občané využívající MHD cestovat do práce maximálně 30 minut. Nicméně pouze 40 % ostravských obyvatel do práce cestovalo do 20 minut. Bylo rozhodnuto vyjmout tramvajové trasy z klasických silnic a utvořit trasy výlučně pro tramvaje. Rovněž se měly nasadit nové velkokapacitní tramvajové vozy, s větším počtem dveří a podlahami umístěnými na úrovni nástupišť. Projekt měl být ukončen rokem 2000 a měl stát 6 miliard Kčs.

1. leden 1933

Policie ve Slezské Ostravě dopadla nebezpečného lupiče, kterého dostihla za pomoci automobilu. Lupič byl již předtím pronásledován v Mariánských Horách, ale ukryl se na hřbitově mezi náhrobky a posléze uprchl do Bohumína, kde jej posléze dopadli. Během prohlídky mu policisté odebrali pilku na přepilování mříží a pro nevhodné chování (kopal a kousal strážníky) nebyl vyslýchán. Při odvodu z vazby v Moravské Ostravě do budovy krajského soudu lupič uprchl, patrně za pomoci svých kumpánů. Navzdory atletickému počinu při přelézání několika zdí jej všímaví občané spatřili a nahlásili na policii, kteří nebezpečnou osobu konečně dopadli. Následně jej umístili do vazby krajského soudu v Moravské Ostravě.

2. leden 1934

V Moravské Ostravě, na tehdejším rohu ulic Senovážné a Nemocniční (dnes ul. Odboje 1941/1), stál nově Okresní sociální dům. Přízemí tvořily místnosti Československého červeného kříže a poradny pro matky a kojence, pro děti školního věku, pro volbu povolání, sňatky a protialkoholní poradnu. V suterénu se nacházelo solárium se sprchami. První patro bylo rozděleno na internát pro ošetřovatelky, místnosti pro Okresní péči a mládež s oddělením generálního poručenství a péče o mladistvé provinilce. Další části patra využíval český a německý svaz Charity, Ústav Masarykovy ligy proti tuberkulóze, poradny pro těhotné ženy, samaritánské školy pro hasiče, sokoly, orly, a členy DTJ. Nacházely se zde také byty sociálně zdravotních pracovnic. Druhé patro tvořila centrální evidence sociálních a zdravotních případů z moravskoostravského okresu a velká zasedací síň. Dnes se v bývalé budově Okresního sociálního domu nachází ostravské územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu.

3. leden 1930

V noci na 3. ledna začal hořet most Ostravsko-frýdlantské dráhy, který v blízkosti Kunčiček vedl přes řeku Ostravici. Oheň patrně vzplál z rozžhavené strusky, jež byla převážena lokomotivou směřující do Frýdku. Požáru si na hlídce všiml místní hlídač a za pomoci zdejších dělníků se oheň podařilo uhasit dříve, než na mostu způsobil závažnější škody. Díky včasnému zásahu nebyla doprava na dráze omezena. Ostravsko-frýdlantská dráha vznikala od přelomu 60. a 70. let 19. století, a to prostřednictvím soukromé společnosti Ostrau-Friedlander Eisenbahn. Zdejší železnice přešla do státní správy formou zestátnění roku 1906.

4. leden 1952

V Ostravě bylo právě tehdy otevřeno první dvouleté státní odborné učiliště a škola závodního výcviku pracovních záloh. Veškerou jejich činnost řídilo ministerstvo pracovních sil. Nová školská zařízení měla vychovávat mládež a dorost pro práci v dolech a hutích. Dobový tisk poukázal na možnosti využívání sovětských myšlenek a nápadů při výchově mladých kvalifikovaných dělníků. Každé státní odborné učiliště mělo určené pracoviště, respektive důl, v němž se žáci měli možnost seznamovat s pracovními postupy. Denní tisk bohužel neuváděl přesný název školy ani důl, s kterým učiliště spolupracovalo.         

5. leden 1279

V tzv. „Dražickém kodexu“, konkrétně v latinsky psaném letopise „Za léta po smrti krále Přemysla Otakara II.“, se nachází nejstarší písemná zmínka o Moravské Ostravě jako městě. Do Moravské Ostravy s doprovodem přicestoval nastupující pražský biskup Tobiáš z Bechyně, který se zde setkal s olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku. Tobiáš z Bechyně doručil olomouckému biskupovi pověření, které umožňovalo pražského biskupa vysvětit. Uvádí se, že Bruno ze Schauenburku s největší pravděpodobností vzácnou návštěvu hostil na biskupském hradě, na nějž v centru města dnes patrně odkazuje název ulice Zámecké.

 Foto: Okresní sociální dům na fotografii ze 30. let 20. století. 

Zpracoval: Archiv města Ostravy