Historické kalendárium
4. listopad 1389
udělil biskup Mikuláš z Rýzmburka privilegium městu Moravská Ostrava, kterým dává právo odúmrti. Jedná se o právo odkazovat v závěti volně majetek i těm ostravským měšťanům, kteří neměli vlastní děti, nebo jejich dědicové nebydleli ve městě. Tato výsada měla vést k většímu ustálení obyvatel a posílení obranyschopnosti města. Biskup však, vzhledem k poloze v pohraničí olomouckého biskupství, požadoval vybudování silnějšího opevnění.
7. listopad 1531
Uzavření dohody ve sporu o hranice na řece Ostravici a dalším využití vody z této řeky, která několikrát změnila své koryto. Spor urovnala komise, v níž zasedli zástupci markrabství moravského a vévodství slezského. Smlouva vycházela ze staré úmluvy mezi těšínským knížetem Měškem a olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce z r. 1297. Bylo určeno, že hranicí má tvořit řeka Ostravice podle stavu, jaký byl v den uzavření smlouvy. V místech, kde se Ostravice dělila ve více ramen, měl být hranicí hlavní tok řeky. Ostravští mohli dále volně brát vodu z Ostravice pro své mlýny a rybníky a k opravám stavů brát štěrk, vrby a dříví při břehu Jana Sedlnického z Choltic, majitele polskoostravského panství.
8. listopad 1932
V Poledním ostravském deníku tehdy vyšel článek informující o výskytu nakažlivých nemocí ve městě v předchozím měsíci říjnu. Ve Velké Ostravě se ve zmíněném období objevila spála, a to v devíti případech v Moravské Ostravě, pěti v Mariánských Horách, dále v Přívoze a Vítkovicích shodně ve čtyřech případech, v Zábřehu byl zaznamenán jeden případ. Záškrt byl odhalen po čtyřech případech v Moravské Ostravě a ve Vítkovicích, v Mariánských Horách, Zábřehu a Nové Vsi shodně po jednom případě. Úplavice se objevila v jediném případě v Mariánských Horách.
Foto: Dobový článek v Poledním ostravském deníku, varující před nakažlivými nemocemi
Zpracoval: Archiv města Ostravy