Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 8. července do 14. července

9. červenec 1949

Na Ostravském zimním stadionu zahájilo tímto datem provoz Letní kino, jehož zřízení vyjednalo vedení družstva, spravujícího stadion, s Československým státním filmem. S kapacitou hlediště pro deset tisíc diváků, z toho 2 950 sedadel na ploše a tribunách, se jednalo v dané době o největší kino v republice. Prvním představením, které se zde odehrálo, byla francouzská veselohra Zvonokosy (Chlochemerle) z roku 1948, následovala pak tehdejší čerstvá novinka československé kinematografie Divá Bára od režiséra Vladimíra Čecha, v hlavní roli s Vlastou Fialovou. Stěžejní programovou náplní první sezony ostravského Letního kina se však stala nejmasovější filmová akce v komunistickém Československu Filmový festival pracujících, který se zde uskutečnil o pár týdnů později v srpnu 1949.

10. červenec 1927

Toho dne se v Moravské Ostravě narodil vysokoškolský pedagog a vědecký specialista v oboru fyzikální metalurgie a ocelářství prof. Theodor Myslivec. Pocházel z rodiny přednosty stavebního oddělení uhelného těžířstva. Studoval na vysokých technických školách v Praze a Brně, vědeckou kandidaturu obhájil na Vysoké škole báňské v Ostravě. Pracoval ve Výzkumném ústavu Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, naposledy jako vedoucí výzkumu ocelárenské technologie. Působil jako vedoucí ústavu teorie hutních pochodů na Hutnické fakultě Vysoké školy báňské. Byl uznávaným a oceňovaným odborníkem na problematiku fyzikálně-chemických základů ocelářství. Zemřel v Ostravě 11. 6. 1978.

11. červenec 1926

V Moravské Ostravě tehdy proběhly první oslavy Mezinárodního družstevního dne, spojené s manifestací organizovanou konzumním a úsporným družstvem Budoucnost. Do města se sjelo na 30 tisíc mužů, žen a dětí nejen z Ostravska, ale i z Hlučínska, Opavska, Těšínska a Valašska. Průvod družstevníků a alegorických vozů se formoval u přívozského nádraží a procházel po dvě hodiny ulicemi Moravské Ostravy směrem ke Staré střelnici, kde se konala Družstevní slavnost. Na ni se prodalo celkem 36 tisíc vstupenek a na návštěvníky zde kromě živé hudby čekaly různé atrakce a stánky s občerstvením. Tak početné masové shromáždění se na území Velké Ostravy konalo poprvé od státního převratu v roce 1918.

Foto: Hlediště ostravského Letního kina v době konání Filmového festivalu pracujících 1949. Jak napovídá vlajková výzdoba jeviště, na festivalu se objevily kromě domácí produkce též filmy z Francie, Itálie, Švédska, Polska, Maďarska, Sovětského svazu a USA.

 

Zpracoval: Archiv města Ostravy