Historické kalendárium
4. ledna 1903
V knihovničce pražského časopisu Čas, redigovaného Janem Herbenem, vyšla sbírka veršů tehdy neznámého Petra Bezruče. Jeho vůbec první verše byly publikovány v beletristické příloze Času v roce 1899, přičemž dvě básně "Den Palackého" a "Škaredý zjev" tehdy propadly konfiskaci. Teprve po třech letech naléhání J. Herbena básník svolil ke knižnímu vydání. Tak vznikl nevzhledný sešitek na laciném papíře se skromným nápisem "Slezské číslo" bez jména autora. Obsahoval 31 básní v Herbenově uspořádání, jež zůstalo základem pro další vydání až do dneška, kdy sbírka obsahuje 88 básní. Pod názvem "Slezské písně" pak do konce I. světové války vyšlo šest vydání, z toho jen dvě byla přístupná širším vrstvám, jedno bylo bibliofilské, dvě byly americké. Pozoruhodné bylo vydání sibiřské z roku 1918, určené pro naše ruské legionáře. Tyto jekatěrinburské "Slezské písně" vyšly v neobvykle velkém nákladu 4 tisíce výtisků a byly brzo rozebrány.
7. ledna 1893
Toho dne byla do užívání předána nová, v pořadí druhá staniční budova nádraží Severní dráhy Ferdinandovy v Přívoze. Nová budova, pro níž projekční kancelář dráhy použila upravené plány výpravní budovy v Bielsku architekta Antona Dachlera z roku 1888, byla postavena v průběhu roku 1892 za necelých 11 měsíců. Protáhlé budově na pětidílném půdoryse dominoval prostřední vestibulový trakt, na nějž z obou stran navazovala přízemní křídla, ukončená patrovými pavilony. Průčelí bylo z tmavočervených a žlutých cihel, římsy půlkruhově zaklenutých oken z kamene. Mansardová střecha byla ukončena ozdobným kovaným zábradlím. Obě staré staniční budovy (i původní z roku 1847) byly v první polovině 70. let 20. stol. zbourány.
7. ledna 1963
V tento den došlo na dole Eduard Urx v Ostravě-Petřkovicích ve sloji Nový k průvalu vod s následným výronem sirovodíku, při němž zahynulo otravou sirovodíkem 9 horníků. Při dobývání uhlí ve sloji se objevil u stropu tenký pramínek vody, který později zesílil. V 11.00 hod došlo k průvalu vody provázeném výronem sirovodíku. Pětičlenná osádka z čelby spolu s dalšími pěti pracovníky z údržby a dopravy se pokoušeli sjet klecí na IV. patro. Sjezd klece byl však nouzovým signálem zastaven. Poté se všichni pokusili dosáhnout IV. patra lezným oddělením, kterým se valila voda v množství 0,25 m3/s. Z vody, která se tříštila o výztuž a výstroj, se uvolňoval sirovodík, jehož koncentrace se zvýšila na hodnotu ohrožující život člověka. Tři pracovníci se otrávili již během cesty v lezném oddělení, sedmi mužům se podařilo slézt až do nádraží ve sloji 6. Visutý. Byli však již přiotráveni do té míry, že nebyli schopni dále pokračovat ke IV. patru, šest z nich rovněž zahynulo. Zachránil se pouze jediný člověk, který lezl poslední a nasadil si sebezáchranný přístroj.
Foto: Dobové vydání Slezských písní od Petra Bezruče
Zpracoval: Archiv města Ostravy