Historické kalendárium
26. 10. 1968
Dne 26. října 1968, na počest blížícího se 50. výročí vzniku samostatného Československa, byly na fasádě Nové radnice v Ostravě slavnostně odhaleny dva velké bronzové reliéfy, kterou jsou zvětšenou podobu reversu a aversu pamětní medaile, zhotovené sochařem a medailérem Lumírem Šindelářem při příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o Ostravě v roce 1967. Oba reliéfy obsahují řadu symbolických prvků. První je jakousi personifikací Ostravy; znázorňuje hlavu ženy, jejíž vlasy jsou sepnuty stuhou s názvem města, přičemž stuha má současně svým provedením připomínat kovové konstrukce těžních věží. Druhý reliéf obsahuje symboliku železa a uhlí, na jehož původ mají upomínat kapradiny, které se prolínají se slunečními paprsky. V dolní části reliéfu se nachází městský znak, v silně stylizované podobě též siluety chladících věží, mezi nimi i věž Nové radnice. Zajímavé je, že na této straně originální medaile byl ve středu původně umístěn ingot s rozžhaveným železem. Protože však v roce 1967 byla Ostrava vyznamenána Řádem republiky, byla do středu reliéfu umístěna stylizovaná podoba tohoto vyznamenání.
27. 10. 1935
V neděli 27. 10. 1935 proběhly v Moravské Ostravě velké oslavy vzniku Československé republiky, které vyvrcholily odhalením pamětních desek, připomínajících události roku 1918, na budově Národního domu. Za přítomnosti zástupců všech zdejších českých spolků a studentů českých škol, kteří se shromáždili na dnešním náměstí Msgre Šrámka, provedly pěvecké spolky Lumír a Záboj kantátu Bedřicha Smetany Česká píseň. Poté starosta Jan Prokeš jakožto bývalý předseda revolučního národního výboru v Moravské Ostravě přednesl vzpomínkový projev a první náměstek starosty Jan Geisler obě desky slavnostně odhalil. Shromáždění pak bylo ukončeno zpěvem Československé hymny.
30. 10. 1895
Ve středu 30. října 1895 se konal v Národním domě v Moravské Ostravě slavnostní večer na rozloučenou s ThDr. Aloisem Musilem (*1868 Rychtářov u Vyškova, + 1944 Otryby u Českého Šternberku), který od roku 1891 působil jako kněz při moravskoostravské farnosti, vyučoval jako katecheta na českých obecných a měšťanských školách, a také se angažoval v řadách místního českého národního hnutí. V pozdějších letech podnikl řadu cest po Blízkém Východě a díky svým vědeckým objevům (mimo jiné palác Kusejr Amra v Jordánsku) se stal orientalistou světového významu, kterému se mj. přezdívalo „český Lawrence z Arábie“. Po roce 1918 byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě Karlově v Praze a patřil k zakladatelům předchůdce dnešního Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Po svém odchodu v roce 1895 navštívil Moravskou Ostravu zřejmě již jen jednou, a to v roce 1910, už jako slavný vědec a papežský prelát.
Foto: Reliéfy, umístěné na budově Nové radnice v Moravské Ostravě.
Zpracoval: Archiv města Ostravy