Historické kalendárium

7. – 9. prosince 1890

se konal ve Vídni první sjezd rakouských horníků. Ostravsko-karvinský kamenouhelný revír reprezentovalo třicet delegátů, avšak jen osmnácti z nich se podařilo dorazit na nádraží do Svinova a odtud odjet do Vídně (zatčení se vyhnuli tím, že na železniční stanici šli i 5 hodin pěšky). Jeden z nich, horník Jan Matušek z Poruby u Orlové, vylíčil nesnesitelné sociální poměry horníků v revíru a požadoval větší přísun českých novin a tiskovin. Byly kritizovány nízké mzdy ostravských horníků, špatné zacházení nadřízených s horníky, dlouhá pracovní doba. Horníci pracovali třikrát týdně dvanáct hodin denně a třikrát týdně osm hodin.

8. prosince 1996

bylo v prostorách restituované vilky v Mariánských Horách na tovární ulici otevřeno Středisko a dům kultury ostravské Židovské náboženské obce. Židovská obec v Ostravě zajišťuje náboženský a kulturní život svých členů a jejich sociální potřeby, pečuje o kulturní a náboženské památky, podporuje vzdělávání svých členů v židovských tradicích; aktivní je klub seniorů. Územní působnost je vymezena na území bývalých okresů Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava a Vsetín. Bohoslužby v modlitebně se konají nepravidelně, slaví se však nejdůležitější svátky, např. Purim, Pesach, Roš Hašana, Sukot, Chanuka aj. Jelikož v sídle na Tovární ulici není dostatek místa pro větší počet účastníků, probíhají společné oslavy svátků, kterých se obvykle zúčastňují i rodinní příslušníci, resp. i přátelé, v hotelu Harmony Ostrava.

11. prosince 1935

zemřel v Ostravě sociálnědemokratický politik, poslanec Národního shromáždění a první starosta Moravské Ostravy v nově vytvořené Československé republice Jan Prokeš. V průběhu téměř dvacetiletého působení v čele města prokázal schopnost konstruktivního přístupu při řešení jednotlivých otázek v národnostně smíšeném městě. Byl vystavován kritice svých politických soupeřů, a to národních demokratů a lidovců pro značnou angažovanost v sociální sféře a věnování se problémům dělnictva. Příslušníky komunistického hnutí, se kterými nesympatizoval, byl pro změnu obviňován z nedostatečné revolučnosti. Po únoru 1948 se jeho jméno obyvatelům Ostravy nepřipomínalo. Byly odstraněny jeho portréty, bysta. O změnu pojmenování náměstí před Novou radnicí se přičinili hned v březnu 1939 představitelé německé okupační moci. K určité satisfakci došlo až v roce 1990, kdy náměstí bylo opět označeno jako Prokešovo.

Přílohy:

K hornictví, první událost - Důl Karolina v Moravské Ostravě. Těžba zde probíhala v letech 1859–1910, těžilo se v hloubce až 620 m. V r. 1895 byl organizačně přičleněn k dolu Šalomoun jako jeho pomocný důl.

Legitimace člena Poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé Jana Prokeše, 20. léta 20. st.