Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 27. července do 2. srpna

31. července 1925

Malíř Karel Haruda se narodil 31. července 1925 v Pelhřimově. Vyučil se řezbářem a pozlacovačem. Po 2. světové válce studoval nejprve na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně a poté na Akademii výtvarného umění v Praze. Z politických důvodů studium nedokončil. Poté pracoval jako scénograf Národního divadla v Praze, ze kterého v roce 1958 přešel do Státního divadla v Ostravě, kde působil do roku 1968, kdy nastoupil dráhu samostatného malíře. Byl členem uměleckého sdružení Život, Společnosti pro kulturu a umění, Výtvarného spolku Kontrast 90, Skupiny 4 a od roku 1989 Unie výtvarných umělců. Jeho malířská tvorba se vyznačuje lyrickou abstrakcí a je inspirována hudebními díly Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Gustava Mahlera, Milana Báchorka a dalších skladatelů. Jeho obrazy byly prezentovány na desítkách výstav v České republice i zahraničí. Byl autorem řady plakátů, přebalů gramofonových desek a knižních obálek. Harudova díla jsou zastoupena ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě, Slezského zemského muzea v Opavě, Městského muzea a galerie v Poličce a mnoha dalších veřejných institucí i soukromých sběratelů. Zemřel v den svých 90. narozenin 31. července 2015. 

31. července 1948

Dne 31. července 1948 došlo na schůzi krajského výboru KSČ ve Vítkovicích ke sloučení komunistické strany a sociální demokracie v kraji. Ke KSČ přešlo 10 604 členů sociální demokracie (36,8 % členské základny). V přijatém prohlášení se mj. uvádí: „Chceme, aby příslušníci obou slučujících se stran spolu dokonale splynuli, aby napříště jediným měřítkem bylo splnění povinnosti ke státu a straně, hloubka přesvědčení a provádění myšlenek socialismu v denním životě osobní i veřejném.“ Spojení obou politických stran bylo dalším krokem KSČ k monopolizaci moci v Československu. 

2. srpna 1921

Kinematografickou licenci na provoz kina, kterou vzápětí pronajala válečnému invalidovi a herci Národního divadla moravskoslezského Ludvíku Součkovi, získala obec Malé Kunčice (dnes Kunčičky) 2. srpna 1921. Tichým společníkem Součka se stal kunčický učitel a pozdější starosta Jan Čech. Pro kino Světozor byl adaptován sál v hostinci Anny Borovcové. L. Součkovi se ale nedařilo a po roce svůj podíl odprodal J. Čechovi. V roce 1930 převzala vedení kina obec a provozovala ho ve vlastní režii. Zároveň se v obci ujala myšlenka na výstavbu nového kina. Vzniklo v roce 1934 přestavbou obecního domu č. p. 245 a ponechalo si název Světozor. Za okupace došlo ke změně názvu na Viktoria, ale po osvobození se kino ihned vrátilo k původnímu pojmenování. V roce 1951 bylo přejmenováno na Horník. Jedna z významných investic proběhla v roce 1970, kdy bylo přizpůsobeno na promítání širokoúhlých filmů. V roce 2010 byla budova kina zbořena.

Foto: 

Foto 1) Budova kina v Kunčičkách v Holvekově ulici v roce 1989

Foto 2) Malíř Karel Haruda na besedě 10. ledna 2006 

Zpracoval: Archiv města Ostravy