Historické kalendárium

14. červen 1888

Dne 14. června 1888 se v Raduni narodila spisovatelka a učitelka Emilie Maria Gudrichová (zemřela 22. 9. 1970 v Opavě) v rodině učitele, poslance Slezského zemského sněmu a kulturního pracovníka Rudolfa Gudricha. Celý svůj život zasvětila pedagogické práci. Jejím prvním působištěm byla mateřská škola v Hradci–Podolí. Od r. 1915 učila ve své rodné obci a vypomáhala svému otci v redakci Opavského věstníku. Po maturitě na Státním učitelském ústavu ve Slezské Ostravě v r. 1917 působila jako literní učitelka na obecných školách v Raduni, Kylešovicích a Opavě. V r. 1921 byla ustanovena cvičnou učitelkou nově zřízeného ústavu pro vzdělání učitelů mateřských škol při Státním učitelském ústavu ve Slezské Ostravě. V r. 1924 se stala předsedkyní Jednoty učitelek mateřských škol ve Slezsku, v r. 1925 místostarostkou a v r. 1938 starostkou Čsl. svazu učitelek mateřských škol v Praze. V r. 1925 byla jmenována odbornou inspektorkou mateřských škol Slezska a Ostravska. Napsala také řadu knížek pro děti a básnických sbírek.

15. červen 1728

Nejstarší dochovaný pohled na město Moravskou Ostravu z r. 1728 vzniknul na podnět písaře zemských desk Dismase Josefa Ignáce rytíře Hoffera. 15. června 1728 požádal v souvislosti s připravovanou knihou o historii Moravy městskou radu o zaslání výpisů z městských kronik, popis místních památek a také kresbu panoramatického pohledu na město s vyznačením významných budov, která měla být podkladem pro vyhotovení mědirytiny. Autorem kresby je patrně ostravský malíř Kašpar Trman mladší nebo městský písař Palhon. Je na ní zachycen rovněž hřbitovní kostelík sv. Lukáše, jehož stavba se teprve plánovala. K tisku a vydání knihy nakonec nedošlo. 

17. červen 1911

17. června 1911 zahájil správní soudní dvůr ve Vídni na návrh města Moravské Ostravy jednání ve věci odnětí práva veřejnosti městské nemocnice na Fifejdách. Poté, co zemské orgány odmítly převzít nemocnici do své správy a nést náklady na její provoz, rozhodlo se představenstvo města požádat nadřízené orgány, aby nemocnice byla přeměněna na soukromou pouze pro domácí domovské příslušníky. Správní soudní dvůr žádost města jako neopodstatněnou zamítnul. Záležitost kolem odnětí práva veřejnosti městské nemocnici vyvolala dosti velký rozruch také v okolních městech a vsích. Zřejmě urychlila rozhodnutí o výstavbě společné infekční nemocnice pro obce Zábřeh nad Odrou a Vítkovice v Zábřehu nad Odrou v roce 1912. Pravděpodobně i město Přívoz se v roce 1913 rozhodlo pro výstavbu nové nemocnice v souvislosti s nedostatečnou kapacitou vlastní nemocnice a z obavy o případné zbavení práva veřejnosti nemocnice v Moravské Ostravě. 

Foto:

Obálka publikace Emilie Gudrichové Dětské radovánky,  1934. 

Zpracoval: Archiv města Ostravy