Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 6. do 12. května

8. květen 1879

Dne 8. 5. 1879 se ve Velkém Meziříčí (okr. Žďár nad Sázavou) narodil sociálnědemokratický politik, organizátor a funkcionář družstevního hnutí na Ostravsku Vilém Bräuner. Socialistickému družstevnictví se intenzivně věnoval od roku 1900. O šest let později se stal prokuristou Velkonákupní společnosti pro rakouské konzumní spolky Skaret, Exner & Spol. V roce 1908 se podílel na odkoupení radvanického pivovaru a jeho ekonomicky úspěšné přeměně v tzv. Dělnický pivovar, jehož ředitelem se posléze stal. Od roku 1919 byl předsedou nově založeného Ústředního konzumního a úsporného družstva Budoucnost v Moravské Ostravě. Působil též v Ústředním svazu čs. družstev, Všeobecné družstevní bance a Čs. obilní společnosti. V roce 1939 uprchl před nacisty do Velké Británie, kde pracoval na exilovém ministerstvu hospodářské obnovy. Po návratu do ČSR žil v Brně. Zde také 13. 9. 1969 zemřel.

8. květen 1919

Dne 8. 5. 1919 bylo v Městském divadle v Moravské Ostravě (dnes Divadlo Antonína Dvořáka) sehráno první národně české představení. Pod taktovkou Emanuela Bastla byla inscenována opera Bedřicha Smetany Libuše, v níž titulní roli ztvárnila Pavla Vachková z pražského Národního divadla. Předseda Spolku Národní divadlo moravsko-slezské Dr. Ferdinand Pelc označil ve své slavnostní úvodní řeči událost za velké nacionální vítězství ostravských Čechů. Ještě než samotné představení začalo, zazněla státní hymna ČSR. Česká divadelní scéna se do budovy Městského divadla přemístila z nevyhovujících prostor Národního domu za asistence čs. legionářů pod velením plukovníka Josefa Šnejdárka, kteří v té době byli v Moravské Ostravě posádkou.

11. květen 1928

Dne 11. 5. 1928 byla komunistickým Mezinárodním všeodborovým svazem vyhlášena stávka veškerého dělnictva na stavbách Velké Ostravy a také v sousední Slezské Ostravě. Příčinou bylo odmítnutí radikálního požadavku na 20% zvýšení mezd ze strany Společenstva stavitelů, které na základě usnesení rozhodčího soudu v Brně navrhovalo novou kolektivní smlouvu počítající s růstem mezd ve výši osm procent. Do stávky vstoupilo zhruba pět tisíc stavebních dělníků, z nichž ovšem přibližně jen polovina byla organizována v komunistických odborech. Akce neměla podporu sociální demokracie ani nekomunistických odborů, mnozí neorganizovaní dělníci v průběhu doby navíc opouštěli řady stávkujících a vraceli se do práce. Přesto byla stávka ukončena teprve 8. 6., aniž by dosáhla požadovaného cíle, a k plnému obnovení činnosti na ostravských stavbách došlo o dva dny později.

Foto:

1 Vilém Bräuner (1879–1969)

2 Stávka stavebních dělníků způsobila nemalé komplikace a zdržení na řadě veřejných staveb, mj. také na tehdy probíhající stavbě Nové radnice.

Zpracoval: Archiv města Ostravy