Historické kalendárium
18. únor 1913
Slavnostní otevření nového třípatrového hotelu National s restaurací 18. února 1913 se stalo společenskou událostí sezóny: „Mor. Ostrava má teď velkoměstský hotel, podnik tak velkoryse započatý a geniálně provedený, že můžeme nyní s pýchou konstatovat: Opět došlo v lokální historii našeho města k významné hospodářské události.“ Výstavba hotelu s více než 80 pokoji alespoň částečně zacelila mezeru v ubytovacích kapacitách rychle se rozvíjejícího průmyslového města. Situace byla tak vážná, že prý cizinci, kteří přicestovali večer, museli vzít v přeplněných hotelech za vděk noclehem v koupelnách nebo čítárnách a písárnách. Náklady na stavbu a vnitřní vybavení hotelu přesahovaly podle místního tisku 1,5 milionu korun. I po technické stránce bylo zařízení hotelu nejmodernější. Veškeré sklepní prostory udržovalo na teplotu 4°C chladící zařízení, kuchyňský personál měl k dispozici elektricky ovládanou myčku nádobí, elektrický čistič nožů, šlehač na výrobu zmrzliny apod.
18. únor 1974
18. února 1974 zemřela v Římě sochařka Helena Železná-Scholzová (nar. 16. 8. 1882 v Chropyni). Dětství strávila na zámku v Třebovicích, kde její matka, spisovatelka Marie Stona, vedla významný umělecký salon. Studovala ve Vídni, Drážďanech, Berlíně a Bruselu. Na počátku první světové války odešla do Vídně, kde získala zakázku na portrétování členů habsburské rodiny. V meziválečné době působila v Paříži, Florencii a Římě, kde se v r. 1923 natrvalo usadila. Neztrácela ani kontakt se svým rodným krajem, kam se pravidelně vracela a kde vystavovala svá díla. Vedle J. Obetha byla nejvýznamnější představitelkou sochařství regionu Slezska a severní Moravy konce 19. a prvních desetiletí 20. století. Kromě portrétní tvorby (mj. též portrét T. G. Masaryka, s nímž udržovala přátelské vztahy) byla rovněž autorkou pomníků a komorních alegorických prací inspirovaných biblickými a orientálními náměty. Cyklus deseti bronzových reliéfů s výjevy ze života patronky Slezska v kostele svaté Hedviky v Opavě byl bohužel zničen během 2. světové války. Vystavovala na velkých mezinárodních výstavách v Berlíně a Vídni (1907), Benátkách (1928), Římě (1932), Paříži (1934) aj.
19. únor 1921
Přesně 19 čtenářů navštívilo první den provozu první českou obecní veřejnou knihovnu a čítárnu v Moravské Ostravě, předchůdce dnešní Knihovny města Ostravy. Knihovna sídlila společně s německou veřejnou knihovnou v budově bývalé německé školy na dnešní Purkyňově ulici. Do konce roku získala 489 čtenářů a vypůjčila 9875 svazků, přestože zápisné bylo zpoplatněno 10 korunami, vystavení legitimace 2 korunami a půjčení jednotlivého svazku 20 haléři. V počáteční fázi byl knihovní fond tvořen převážně knihami z fondů spolkových knihoven. Na konci r. 1921 čítal 4621 svazků, z toho 3000 zábavných, 1113 naučných knih a 508 časopisů. O rok později byla knihovna rozšířena o oddělení pro mládež, které mělo k zapůjčení 181 svazků.
Popisek k fotografii: Augusto Giacometti, portrét Heleny Železné-Scholzové (před 1914)
Zpracoval Archiv města Ostravy