Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 9. července do 15. července

9. července 1991

Česká národní rada přijala dne 9. července 1991 zákon č. 314/1991 Sb., s účinností od 28. září 1991, kterým byla zřízena Ostravská univerzita v Ostravě (OU), transformovaná z tehdejší samostatné Pedagogické fakulty v Ostravě. Původním záměrem z roku 1990 bylo zřídit Slezskou univerzitu, která měla mít své pobočky v Opavě, Ostravě a Karviné. Jednání mezi představiteli opavské kulturní obce a zástupci ostravské pedagogické fakulty nakonec skončilo neúspěchem poté, co se začaly projevovat rozdílné představy na podobu budoucí vysoké školy. Po vypovězení spolupráce mezi opavskými a ostravskými představiteli bylo rozhodnuto o vytvoření dvou samostatných univerzit: Slezské univerzity v Opavě a Ostravské univerzity, jejíž činnost byla slavnostně zahájena 3. října 1991. Vedením vysoké školy byl ministrem školství pověřen prof. Jaroslav Hubáček, který byl posléze zvolen akademickým senátem do funkce rektora. Původně se OU skládala z fakult pedagogické, filozofické a přírodovědecké.

14. – 15. července 1945

Ve dnech 14. až 15. července 1945 se v Moravské Ostravě konaly Dny tělovýchovy Ostravska, jako první svého druhu v Československu, kterých se zúčastnili sportovci bez ohledu na své členství v rozdílných sportovních spolcích a dalších organizacích jako Sokol, Orel, DTJ, Junák a další. První den nabídl „tělocvičnou akademii“ v Národním divadle moravskoslezském. Druhý den byl zahájen průvodem sportovců na vítkovický stadion, na kterém proběhl pestrý cvičební program, jehož součástí byly také ukázky vrhu oštěpem, řecko-římského zápasu, vzpírání, boxu, házené a košíkové. Na závěr bylo sehráno přátelské fotbalové utkání Ostravsko – Těšínsko. Akci zhlédlo přibližně 30 000 diváků.

10. července 1925

Dne 10. července 1925 se konala v Lidovém domě v Moravské Ostravě (v dnešní Veleslavínově ulici) manifestační schůze zorganizovaná sociálně-demokratickou stranou, které se zúčastnilo přibližně 2000 osob. Akce byla součástí protestů, které souvisely s tzv. Marmaggiho aférou. Diplomatický konflikt mezi československou vládou a představiteli Vatikánu se týkal oslav výročí upálení Jana Husa, nad kterými převzal záštitu prezident T. G. Masaryk. Roztržka vyvrcholila odjezdem papežského nuncia Francesca Marmaggiho z ČSR. Bouřlivou reakci vyvolal postoj Vatikánu rovněž na Ostravsku. Projevy řečníků na protestní schůzi se nesly v antiklerikálním duchu a také rezoluce obsahovala řadu radikálních požadavků, mj. trvalé neobsazení místa vyslance Vatikánu v Praze. 

Zpracoval Archiv města Ostravy