Historické kalendárium
2. července 1899
Dne 2. července 1899 se v Polské (dnes Slezské) Ostravě konal za účasti 50 delegátů I. sjezd sociální demokracie ve Slezsku. Řečníci, mezi nimi poslanci Petr Cingr a Arnošt Berner, kritizovali poměry dělnictva ve Slezsku, upozorňovali na nebezpečí „klerikalismu" a podpořili snahy o zřizování českých škol. Důraz měl být rovněž kladen na utváření pevnější stranické organizace. Noviny Duch času a Nový duch času byly uznány jako tiskové orgány nově vzniklé zemské organizace sociální demokracie. V přijaté rezoluci se mj. uvádělo, že „Slezský lid úpí pod jařmem...nepřátelského klerikalismu a vykořisťovatelského, poněmčujícího velkokapitálu". Redaktor Ducha času v závěru svého článku o průběhu sjezdu konstatoval, že byly položeny základní kameny, ze kterých bude postavena „pevná hradba socialistického dělnictva proti zotročovatelům slovanského lidu ve Slezsku".
4. července 1905
Dne 4. července 1905, na svátek sv. Prokopa, patrona horníků, došlo na jámě Salma VII v Polské Ostravě k tragické havárii. Jeho příčinou byla poškozená ochranná zeď ve sloji Eleonora, která byla narušena již požárem v roce 1901. I přes upozornění havířů a výzvy horního hejtmanství ke zjednání nápravy důlní správa nic nepodnikla. V úterý 4. 7. 1905 v časných ranních hodinách začalo opět hořet a oheň se provalil přes poškozenou zeď a zaplnil jámu dusivými plyny. V dole se v tu chvíli nacházelo 123 mužů. 11 z nich se udusilo kouřem. Redaktor sociálně-demokratických novin Duch času tehdy ve svém článku rozhořčeně poznamenal, že „Salmovské závody jsou nejhorší mordovny na Ostravsku, kde horníci nejmizerněji vydělávají. Také bezpečnostní opatření jsou tam nedostatečná, neboť nejvíce katastrof, odehravších se na Ostravsku, připadá na Salmovské šachty... Těžaři shrabují ze závodů tučný zisk a dělníci, ti ztrácejí tam své životy a zdraví".
5. července 1969
Dne 5. července 1969 v 10 hodin byl v lokalitě mezi řekou Odrou a Bělským lesem ve Výškovicích slavnostně položen základní kámen – bludný balvan z červené severské žuly (který se v daném místě stále nalézá) – prvního „komplexního družstevního sídliště" v Československu. 5000 bytů pro 17 000 obyvatel spravovalo jediné stavební bytové družstvo Výškovice. Vedle několikapodlažních panelových domů a rodinných domků byly realizovány rovněž obchody, střediska služeb, kulturní centrum a školní budovy. První členové družstva se nastěhovali do nových bytů již v roce 1970. Páteřní komunikaci, procházející sídlištěm, tvoří prodloužená Výškovická ulice, jejíž součástí byl na svou dobu unikátní lepený panelový most přes Výškovické údolí. Jeho jednotlivé části byly spojovány speciálním plastickým lepidlem.
Zpracoval Archiv města Ostravy