Historické kalendárium
16. duben 1938
16. dubna 1938 se v Jasenné u Vizovic narodil folklorista a hudebník Jan Rokyta. Již při studiích na vyšší průmyslové škole horní hrál na cimbál v Malé muzice Československého rozhlasu v Ostravě a v Malé muzice Ondráš. V r 1958 se ujal vedení Cimbálové muziky VŠB (od r. 1963 Technik). V letech 1970–1980 působil v souboru Pražských madrigalistů. Poté se stal hudebním redaktorem Československého rozhlasu Ostrava. Společně s Jaromírem Gelnarem zde vybudoval folklórní fonotéku s nahrávkami vynikajících zpěváků a cimbálových muzik ze severovýchodní Moravy. S rozhlasem spolupracoval až do své smrti. Podílel se též na přípravě několika hudebních festivalů, např. Rožnovských slavností, Mezinárodního folklórního festivalu ve Strážnici, Hudeckých dnů Slávka Volavého nebo Festivalu hudebních nástrojů lidových muzik v Uherském Hradišti. Jan Rokyta zemřel v Ostravě 22. července 2012.
17. duben 1787
Moravská Ostrava měla v 18. století stále status poddanského města patřícího hukvaldskému dominiu olomouckých biskupů (od r. 1777 arcibiskupů). Správa byla v rukou voleného sboru konšelů doplněného rychtářem jako zástupcem vrchnosti. Josefinské reformy tento stav radikálně proměnily. 17. dubna 1787 získala Moravská Ostrava tzv. neúplný regulovaný magistrát. Tvořili jej placení profesionální úředníci – syndik na místě prvního radního, kancelista neboli aktuár a sluha – kteří museli složit právnickou zkoušku. Magistrát doplňovalo několik tradičních neplacených a nezkoušených radních volených zástupci měšťanstva, v případě Ostravy to byl purkmistr a dva radní. Složení nezkoušené části městské rady mohla nadále ovlivňovat vrchnost, jejímuž dohledu podléhalo rovněž hospodaření města. Důsledkem reforem, směřujících k centralizaci a upevnění rakouského státu, bylo také úplné nahrazení češtiny němčinou v úředním styku.
21. duben 1942
Z iniciativy policejního ředitelství a místních podnikatelů vznikl 15. dubna 1942 v Ostravě první tzv. pracovně výchovný tábor. Policie sem na podnět závodů posílala osoby, které nějakým způsobem porušily pracovní smlouvu a morálku, ať se jednalo o zameškávání směn, úmyslné zpomalování práce, nebo odmítání práce přesčas, a také protektorátní občany, 
kteří z místa přikázaného pracovního nasazení utekli nebo se nasazení vyhýbali. Nacházel se v Přívoze na Cihelní ulici v dřevěném baráku s kapacitou 108 osob v areálu ubytovacího tábora pro stavební dělníky Severní dráhy Ferdinandovy. Od listopadu fungoval stejný tábor také ve Vítkovicích a od března 1943 v Kunčicích. Pobyt v táboře měl mít výchovný charakter. Opakované útěky však mohly vést až k odeslání do koncentračního tábora. Osazenstvo pracovalo v místních dolech, železárnách nebo při regulaci řeky Ostravice.
Připravil Archiv města Ostravy