Historické kalendárium

pro týden od 26. února do 4. března

26. února 1939

V Moravské Ostravě bylo k 26. únoru 1939 evidováno 21 902 uprchlíků vyhnaných po podepsání mnichovské dohody Poláky a Němci ze zabraného pohraničí. Přesuny obyvatelstva sice obohatily Ostravsko o pracovní síly, avšak na druhé straně umocnily problém nezaměstnanosti, který ještě dozníval z doby velké hospodářské krize. Město bylo též nuceno investovat značné prostředky do stavby nájemních domů, neboť trvalé ubytování uprchlíků v nouzových ubytovnách nebylo možné.

1. března 1883

V malé vesničce Harty poblíž Petřvaldu se 1. března 1883 narodil budoucí letecký konstruktér ing. Vilém Žurovec. Tato obec ustoupila výstavbě letiště Ostrava-Mošnov, dnes ostravské letiště Leoše Janáčka. Právě zde bylo v roce 1912 postaveno první amatérské motorové letadlo bratry Žurovcovými a před budovou terminálu letiště je od roku 1977 umístěn malý pomník připomínající jejich zásluhy o rozvoj letectví. Nejstarší z bratrů Vilém se vyučil zámečníkem a elektromechanikem, pracoval ve Vítkovických železárnách. Diplom strojního a elektrotechnického inženýra získal na berlínské technice. Do historie se zapsal jako vynálezce a konstruktér snad první létající helikoptéry a kolmo startujícího letadla. V době 1. světové války se věnoval konstrukci upoutaného vrtulníku, po válce spolupracoval s československým letectvem na konstrukci letounu se svislým startem a přistáním a s ohybem vrtulového proudu. Odmítl vydat své vynálezy nacistům, byl vězněn v koncentračním táboře a na jeho následky 13. ledna 1935 zemřel.

3. března 1983

U Okresního soudu v Ostravě byl 3. března 1983 vynesen rozsudek nad ostravským disidentem, prozaikem a básníkem dr. Jaromírem Šavrdou (1933–1988). Při hlavním líčení soudu, které předcházelo jeho druhému věznění, pronesl: „Jsem signatářem Charty 77 a nemám, co bych zatajoval, sám se k tomu hlásím. Kolektiv Charty je užitečný a hájí československý právní řád.“ Jednotlivá čísla Informace Charty rozepisoval, protože nechtěl být jen papírovým členem Charty. Po osmnácti měsících svobody byl tedy znovu zatčen za opisování a rozšiřování závadové literatury, s obsahem nepřátelským socialistickému zřízení‘ a odsouzen za trestný čin pobuřování podle § 100 trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti pěti měsíců nepodmíněně. Současně mu byl zabaven psací stroj, strojopisné texty, osobní korespondence či tzv. závadová literatura. I toto věznění se podepsalo na jeho předčasné smrti. Zemřel 2. května 1988 a byl pohřben na hřbitově v Ostravě-Hrabové.

Připravil Archiv města Ostravy