Historické kalendárium

17. červenec 1792

Představitelé Moravské Ostravy se 17. července 1792 obrátili na zemské gubernium v Brně se žádostí o přiznání již dvou tržních dní ve stejném týdnu (úterý a středa). Ke své žádosti rovněž připojili prosbu o zákaz tzv. svinských trhů konaných v Zámostí (Slezská Ostrava). Žádost byla postavena na skutečnosti, že časté spory mezi handlíři jsou většinou řešeny soudem v Moravské Ostravě. Své tvrzení o předkupnictví dobytka a tím i zvyšováním cen zakládají zástupci města množstvím lidí, kterými zvířata projdou rukama, než se z Haliče dostanou na samotný trh. Nově mělo být tržiště zřízeno na nynějším Smetanově náměstí. Zástupci města se nakonec se svou žádostí museli obrátit přímo k císaři Františkovi II., který privilegium k trhu potvrdil v lednu následujícího roku.

20. červenec 1945

V pátek 20. července 1945 došlo v odpoledních hodinách v oblasti přednádraží mezi stanicemi v Moravské Ostravě (v Přívoze) a Mariánské Hory k vážnému železničnímu neštěstí. Vykolejil vlak vezoucí obyvatelstvo pro osídlovací akci na Krnovsku.

Lokomotiva vjela na trať, jejíž kolejnice byla poškozena již v průběhu 2. světové války, vlivem teplého počasí se navíc roztáhla a tak sebou strhla i ostatní vagony, z nichž první dva byly úplně zničeny a další těžce poškozeny. Noviny ve svých článcích píší až o 16 mrtvých a 50 raněných osobách. Do městské nemocnice v Moravské Ostravě směřovaly těžké případy, lehce ranění byli pro nedostatečnou kapacitu míst převáženi domů. Cestující směřující do pohraničí pocházeli převážně z obcí na Frenštátsku, Tiché, Janovic a dalších vesnic.

21. červenec 1968

Dne 21. července 1968 zemřel v Kanadě Oskar Federer, sběratel umění a bývalý generální ředitel Vítkovického horního a hutního těžířstva (nar. 4. května 1884 v Jičíně). Po ukončených studiích nastoupil jako úředník do Vítkovických železáren, kde se postupně vypracoval do funkce prokuristy obchodního ředitelství železáren se sídlem ve Vídni. Později se stal ředitelem nově vzniklé společnosti Kern a spol. v Praze, která měla být původně obchodní společností železáren. V tomto období se zasadil o vznik sesterských společností po celé Evropě. Roku 1931 byl jmenován zástupcem generálního ředitele Vítkovického horního a hutního těžířstva a v následujícím roce již ve funkci nahradil Adolfa Sonnenscheina. Byl aktivní ve správních radách několika podniků a předsedal exekutivnímu komitétu společnosti Julius Rütgers. V březnu 1939 kvůli svému původu opustil i s rodinou republiku a za pomoci diplomatických kruhů se přes Velkou Británii a USA usídlil v Kanadě. V zahraničí působil jako konzultant exilových hospodářských orgánů a zůstal v kontaktu s majiteli Vítkovických železáren (Rothschildy). Byl sběratelem umění, stal se proto i členem spolku Dům umění. Značnou část své sbírky však musel zanechat ve svém bydlišti. Jeho majetek byl tehdejšími okupačními úřady zabaven jako židovský. Po osvobození byla díla konfiskována a předána muzeím a galeriím.

Popisky k ilustracím:
Noviny ze dne 22. 7. 1945 (Hlas) s článkem o neštěstí.
Noviny ze dne 21. 7. 1945 (Československá demokracie), titulní list s příslušným článkem.

Připravil Archiv města Ostravy