Historické kalendárium

pro týden od 12. června do 18. června

13. červen 1945

Opatření proti německému obyvatelstvu zavedená krátce po skončení druhé světové války se podobala opatřením zavedeným po příchodu nacistů do českých zemí vůči Židům. Museli nosit viditelné označení, nesměli jezdit dopravními prostředky, navštěvovat veřejné místnosti a sady, vycházet z bytů po 20. hodině apod. I první vysídlovací transport Němců z Ostravy, v němž bylo za asistence československého vojska již 13. 6. 1945 odesláno 1260 osob na Krnovsko ke státní hranici, připomínal první transporty ostravských Židů z října 1939. Transport se skládal převážně ze starších mužů, žen a dětí. Poláci je zprvu odmítali, ale pak rozptýlené skupiny ponechali svému osudu. Již cestou na hranici došlo k několika úmrtím a další následovala na území pod polskou správou. Takto nepřipravených a nezodpovědně provedených transportů bylo na Moravě a ve Slezsku více. Organizovaný odsun německého obyvatelstva z Ostravy probíhal teprve od 30. května 1946.

14. červen 1823

Dne 14. června 1823 vysvětil farář Jan Josef Slezák nový hřbitov v Polské Ostravě u kostela sv. Josefa. Starý hřbitov nalézající se uprostřed obce při starém farním kostele sv. Jiří mezi dnešní Klášterní ulicí a speciální základní školou na Těšínské byl ponechán napospas osudu. Nový hřbitov se několikrát rozšiřoval a již na počátku století jej považovali za největší ve Slezsku. V areálu hřbitova se nalézá pomník obětem I. světové války z roku 1931. Ve staré části hřbitova stojí za pozornost několik společných hornických hrobů z let 1884–1936. Nedaleko kostela je umístěn např. památník 12 obětí četnické střelby před jámou Trojice 9. 5. 1894. V novější části hřbitova je pohřbeno několik významných osobností kulturního a politického života: spisovatel Vojtěch Martínek, hudební skladatel a sbormistr Jan Šoupal, poslanec a odborový vůdce Petr Cingr nebo první starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš.

18. červen 1886

Dne 18. června 1886 se na Královských Vinohradech narodil novinář a vydavatel Paul Fischel. Již za studií práv (1905–1910) na německé univerzitě v Praze se věnoval žurnalistice. Pracoval v redakci deníku Prager Tagblatt. V roce 1914 se s rodinou přistěhoval do Moravské Ostravy, kde získal podíl ve firmě Julius Kittl, nástupce Keller a spol., které vydávalo deníky Morgenzeitung und Handelsblatt, Ostrauer Zeitung, Pressburger Zeitung a Silesia. Stal se výhradním vydavatelem knih Karla Čapka v němčině v tehdejším Československu. V roce 1937 vyšel jeho zásluhou rovněž překlad Bezručových Slezských písní. Pro své demokratické postoje a židovský původ se po roce 1938 ocitl ve velkém ohrožení. Nacisté se jej pokusili zatknout již 14. 3. 1938 během obsazení Moravské Ostravy. Naštěstí se mu podařilo i s rodinou uprchnout do Londýna, kde se podílel na založení a činnosti nakladatelství Lincolns-Prager Publishers. Spolupracoval rovněž s československým exilovým Ministerstvem průmyslu, obchodu a živností v Londýně.

Popisek k ilustraci:
Kostel sv. Josefa bez věže, přízemní domek vlevo je kaple a márnice. Slezská Ostrava, počátek 20. století.

Připravil Archiv města Ostravy