Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 13. června do 19. června

14. červen 1931

Dne 14. 6. 1931 bylo v areálu TJ Sokol v Hrušově slavnostně otevřeno koupaliště. Jeho vznik je spojen se jménem tehdejšího starosty hrušovské jednoty Františkem Krimlem, báňským úředníkem jámy Hubert v Hrušově. Vybudování této venkovní plovárny bylo všeobecně uvítáno, protože obě Hrušovem protékající řeky, Odra i Ostravice, byly již ve třicátých letech 20. století zcela znečištěny průmyslovými odpadními vodami. Venkovní bazén o rozměrech 50 krát 20 m byl napouštěn důlní vodou čerpanou z jámy Hubert, dětským bazénem bylo pamatováno i na nejmenší. Součástí areálu bylo i restaurační zařízení, hudební pavilon, tenisové dvorce, hřiště odbíjené a házené, kuželna, sociální zázemí. Po rekonstrukci počátkem šedesátých let bylo koupaliště znovuotevřeno v červenci 1964, a to především zásluhou penzionovaných zaměstnanců dolu Stachanov a členů TJ Baník.

16. červen 1935

Dne 16. 6. 1935 byla otevřena pro veřejnost takzvaná Bezručova chata na Lysé hoře. Moderně vybavenou turistickou útulnu nechala postavit Pobeskydská župa Klubu československých turistů (KČST). Již v roce 1933 vypracoval projekt ing. František Knobloch, realizace byla svěřena firmě Nekvasil Ostrava. Na Lysou horu vedly jen lesní cesty, doprava materiálu byla koňmi z Ostravice a z Visalají. Modřínové obložení se přibíjelo měděnými hřebíky, které vyrobily a darovaly Drátovny Bohumín. Chata měla 12 pokojů, 2 noclehárny, byt pro nájemce, ústřední topení, teplou užitkovou vodu, sporák v kuchyni byl elektricky vytápěn. Na financování se podílely i dary členů KČST z Ostravska. Při slavnostním otevření za obrovského zájmu návštěvníků nechyběly recitace básní „barda Beskyd“ Petra Bezruče a projevy zástupců turistických spolků i státních představitelů. Odpoledne se u chaty konala veselice a následující den noviny oznamovaly, že česká turistika opanovala nejvyšší vrchol Beskyd. Chata vyhořela v březnu 1978.

18. červen 1884

Dne 18. 6. 1884 se v obci Nižní Lhoty (okres Frýdek-Místek) narodil Ervín Tengler. Od roku 1918 působil na obecných a měšťanských školách v Muglinově a ve Slezské Ostravě. Zajímal se o vlastivědu, historii a národopis Ostravska a Slezska. Ve druhé polovině 30. let krátce pracoval v Archivu města Ostravy jako městský kronikář. Výsledky svých výzkumů publikoval. Osudy Těšínska a Karvinska od pravěku spolu s pověstmi z Orlovska, Frýdecka, Jablunkovska a Ostravska zachytil v publikacích Těšínsko v historii a pověstech (1935) a Ostravsko v historii a pověstech (1938). Zabýval se nejstaršími dějinami Jablunkova, Slezské Ostravy, Přívozu a Muglinova. Řada jeho drobnějších vlastivědných a národopisných článků byla uveřejněna v Poledním ostravském deníku a dalších novinách a časopisech. Zemřel 28. června 1944 ve Slezské Ostravě.

Popisky k ilustracím:
Ruch na hrušovské plovárně (60. léta 20. století).
Pozvánka na slavnost otevření Bezručovy chaty na Lysé hoře (1935).
Ervín Tengler (1884–1944) historik a městský kronikář.

Připravil Archiv města Ostravy