Historické kalendárium

22. únor 1959

V neděli 22. 2. 1959 byl na náměstí SNP v Ostravě-Zábřehu slavnostně otevřen Dům kultury pracujících NHKG (Nové huti Klementa Gottwalda).

Čtyřpatrová budova, postavená podle plánů pražského architekta Jiřího Krohy, byla schopná pojmout až 3,5 tisíce lidí. Do velkého sálu se podle propočtů vešlo 620 návštěvníků.

Původní zaměření na kulturně osvětovou činnost, zejména pro zaměstnance Nové huti, se časem rozšířilo o další. Své zázemí zde našly zájmové kroužky (např. divadelní, pěvecké, hudební, loutkářské, taneční) nebo soubory. Úspěchy v zahraničí slavil Ženský komorní sbor Ostrava. Součástí zařízení byla knihovna s hudebním oddělením.

Za dobu své existence prošel objekt několika stavebními úpravami a měnil se i název. Z původního DK NHKG na DK Nové huti Ostrava-Jih, dnes se nazývá Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh.

23. únor 1938

Dne 23. 2. 1938 zemřel v Traunkirchenu v Rakousku ostravský advokát a politik JUDr. Ludwig Brixel (narodil se 24. 2. 1879 v Moravském Krumlově). Po absolvování právnických studií ve Vídni nastoupil v roce 1905 jako koncipient do advokátní kanceláře JUDr. Karla Richtera v Moravské Ostravě a dostal se tak přímo do centra politického dění zdejší německé společnosti. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se zapojil do aktivit směřujících k vytvoření samostatného slezského státu s německou většinou, který měl zahrnovat Opavsko, Ostravsko, Těšínsko a region Bialé (Polsko). Byl aktivní i v komunální politice, jako člen městského zastupitelstva, později správní komise, od r. 1924 byl členem poradního sboru vládního komisaře Moravské Ostravy. Ve svých vyjádřeních hájil práva místní německé komunity. Jeho advokátní kancelář Korner-Brixel, kterou provozoval spolu s JUDr. Robertem Kornerem, se díky specializaci na hospodářské právo, řadila k vyhledávaným ze strany bohatých podnikatelů nejen z ČSR, ale také z Rakouska.

25. únor 1437

Dne 25. 2. 1437 byla v Praze vydána listina císaře Zikmunda Lucemburského pro Mikuláše Sokola z Lamberku, zástavního pána hukvaldského panství. Listina je prvním písemným dokladem o stabilizovaném začlenění Moravské Ostravy do hukvaldského panství. O Moravské Ostravě se zde hovoří jako o městě, zatímco další střediska panství, Příbor a Brušperk, listina kvalifikuje jako městečka. K Hukvaldům patřila Moravská Ostrava jako poddanské město olomouckých biskupů, později arcibiskupů, až do zrušení poddanství a patrimoniální správy, které proběhlo v letech 1848–1849.

Popisky k ilustracím:
Dům kultury NHKG v Ostravě-Zábřehu (60. –70. léta 20. století).
Čítárna v Domě kultury NHKG v Ostravě-Zábřehu.

Připravil Archiv města Ostravy