Historické kalendárium
5. leden 1927
Dne 5. ledna 1927 podala Kulturní rada pro širší Ostravsko ministerstvu pošt a telegrafů žádost o zřízení rozhlasové stanice v Moravské Ostravě. K žádosti byla připojena petice s 1541 podpisy. Panovaly sice jisté pochybnosti o rentabilnosti provozu stanice, které však redaktor Karel Fiala vyvrátil článkem v Moravskoslezském deníku, ve kterém se mj. uvádí: „Již dnes můžeme vysloviti naději, že volání Ostravska o zřízení vysílací stanice nebude oslyšeno, neboť Kulturní radou získaní abonenti netvoří ani zlomek těch, kteří by si krystalový přijímač pořídili, bude-li ostravská stanice zřízena. Není tudíž pochybnosti o tom, že by se stanice vyplácela“. Žádost byla vládou schválena a 25. května 1929 zahájila ostravská pobočka Radiojournalu pokusné vysílání.
6. leden 1501
Dne 6. ledna 1501 byla vydána Václavem Hřivnáčem z Heraltic a na Polské Ostravě na základě žádosti a prosby „múdrých a opatrných měščan súsedních“, to je tedy těch na levém břehu Ostravice, česky psaná listina povolující užívat vodu z řeky pro jejich rybníky. Řeka a především pak voda odebíraná z ní hrály velmi důležitou roli v životě obyvatel města. Václav Hřivnáč je ale zároveň nabádal, aby vodu, kterou budou odebírat pro své rybníky a k svému užitku, tak „užívali a opatrovali, jak nejlíp mohú a umějí“.
6. a 7. leden 1906
Ve dnech 6. a 7. ledna 1906 upořádal Dobročinný ženský spolek Dobromila v Moravské Ostravě, který pečoval převážně o chudou školní mládež a vzdělání žen, ve dvoraně Národního domu (dnes Divadlo Jiřího Myrona) divadelní představení, jehož výtěžek ze vstupného byl určen na podporu české dívčí pokračovací školy. Diváci pohádky Vojtěšky Baldessari Plumlovské Sněhurka se mohli těšit na „rej sněhuláků, sněhulek a polárních medvědů, tanců dcer královny zimy a dvou sněhových vloček dle hudby Dvořákovy a zpěvy selských dívek při pálení ohňů svatojánských“ v provedení členů ochotnického souboru, žákyň pokračovací školy, dětí z mateřské školy a studentského orchestru.
7. leden 1911
Dne 7. ledna 1911 se v Polské (dnes Slezské) Ostravě v domě na Zámostí č. 18 narodil Zdeněk Anton Jirotka. Dům stál u okresní silnice ve směru na Hrušov (v místě dnešního náměstí J. Gagarina). Jeho otec Ladislav byl štukatérem, ale také velmi aktivním členem slezskoostravského společenského života. V raném dětství Zdeněk bydlel s rodiči v domě na dnešní Keltičkově ulici. V letech 1917–1921 navštěvoval obecnou školu při Učitelském ústavu ve Slezské Ostravě, od roku 1922 pak českou reálku v Matiční ulici v Moravské Ostravě. Tu již kvůli problémům s chováním nedokončil a odstěhoval se s otcem do Hradce Králové, kde posléze absolvoval stavební průmyslovku. Nejslavnějším dílem bohaté literární tvorby Zdeňka Jirotky se stal román Saturnin, který vyšel v roce 1942. O jeho popularitě svědčí i vítězství v celorepublikové anketě Kniha mého srdce v roce 2009.
Popisek k ilustraci:
Pohled do míst, kde ve Slezské Ostravě (dnešní náměstí Jurije Gagarina) stával rodný dům spisovatele Zdeňka Jirotky (snímek z počátku 20. století).
Připravil Archiv města Ostravy