Historické kalendárium
25. červen 1940
V úterý 25. 6. 1940 zahájil vládní komisař města Moravské Ostravy Emil Beier ve velké dvoraně Domu umění výstavu, jejímž úkolem bylo v období válečných úsporných opatření propagovat širší užívání textilních umělých a syntetických vláken. Návštěvníci se zde měli zbavit dosavadních předsudků, seznámit se způsobem výroby umělých textilií, s jejich správným užíváním, údržbou a čištěním a údajně se i přesvědčit, „že tkaniva umělá se k nerozeznání podobají tkanivům přírodním a svými jakostmi, zejména co do trvanlivosti, je i předčí“. Výroba umělých tkanin, jejichž základní surovinou byla celulóza, nedosáhla však ani za války u nás velkých objemů, tím spíše, že většina továren zůstala v okupovaném pohraničí. Také první české syntetické vlákno, známé jako silon, bylo sice ve zlínských laboratořích firmy Baťa vyvinuto již v roce 1940, jeho průmyslová výroba byla však v českých zemích zahájena až v 50. letech 20. století.
26. červen 1870
Dne 26. 6. 1870 bylo výnosem rakouského ministerstva orby schváleno zřízení horní školy v Moravské Ostravě. Jejím úkolem bylo zajistit dostatek kvalifikovaného a technicky vzdělaného důlního personálu, v zájmu zlepšení bezpečnosti práce, snížení úrazovosti a prevence důlních neštěstí. Pro nedostatek vhodných prostor bylo však vyučování zahájeno až v roce 1874. Na vydržování školy se společně podílela jednotlivá těžířstva podle počtu dělníků a podle počtu žáků, které na horní školu vysílala. Jako hornická průmyslová škola fungovala tato instituce pod různými názvy až do roku 1991.
27. červen 1968
Dne 27. 6. 1968 byl v Literárních listech, Mladé frontě, Práci a Zemědělských novinách uveřejněn manifest Ludvíka Vaculíka 2000 slov, který nabádal k dalšímu rozvoji demokratizačního procesu v zemi a varoval před možnou zahraniční intervencí. Z ostravských významných osobností k němu svůj podpis připojili proděkan Pedagogické fakulty v Ostravě Alois Knop, primář chirurgického oddělení Městské nemocnice v Ostravě Vojmír Ševčík a primář 1. interní kliniky Krajské nemocnice v Ostravě Jiří Velemínský. O dva dny později byl manifest otištěn také v ostravském deníku Nová svoboda, současně s kritickým komentářem Ústředního výboru KSČ.
28. červen 1926
Dne 28. 6. 1926 zemřel v sanatoriu v Mokropsech u Prahy malíř Břetislav Bartoš, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm. Byl jedním ze zakladatelů spolku Koliba, obce umělců a literátů na Moravě, a své dílo věnoval především Valašsku a Ostravsku. Velmi působivá jsou jeho plátna, prodchnutá silným sociálním cítěním, jako např. Maryčka Magdonova, Stávka, Vítkovice, Černá země, Oběť práce či Slezsko. Řadu z nich můžeme dnes vidět v jeho rodišti nebo také ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě.
Popisky k ilustracím:
Budova horní školy na Kratochvílově ulici po roce 1918 (dnes Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky Ostrava).
Nová svoboda zveřejnila text manifestu 2000 slov dne 29. 6. 1968.
Připravil Archiv města Ostravy