Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 30. března do 5. dubna

1. duben 1775

Dne 1. 4. 1775 projel Moravskou Ostravou první poštovní vůz na trase z Brna přes Olomouc, Opavu do Těšína. Město mělo poštu již od roku 1747, ale byla to jen sběrna dopisů. Ostravská pošta se stala v roce 1775 přepřahací stanicí a k dispozici měla tažné i jízdní koně. Konjunktura trvala pouze 10 let, neboť v roce 1785 byla trasa z Opavy a Moravské Ostravy přeložena do Hranic, Příbora a Frýdku. Poštmistrovský úřad zastával v letech 1759–1778 Jiří Jan Foltýn, který poštu provozoval na náměstí ve svém velkoměšťanském domě. Po jeho smrti se stal poštmistrem v srpnu 1779 Leopold Brevis, výběrčí mýta a správce tabákového skladu, který si vzal Foltýnovu vdovu Marii Magdalenu. Ztrátu dálkového poštovního kurzu dovedl vyrovnat provozováním dopravy pasažérů k dostavníkům do Místku, takže mohl i nadále udržovat stáj pro pět koní, tehdy největší ve městě.

4. duben 1866

Dne 4. 4. 1866 odešli z moravskoostravských dolů pruští horníci povolaní do zbraně. Byl to přímý důsledek prusko-rakouské války, který Moravská Ostrava pocítila. Město bylo ušetřeno přímých bojových akcí, muselo však vydržovat oddíly pruského vojska, které městem několikrát prošly. Od 24. 7. do 6. 8. 1866 se zde ocitlo, či dokonce několik dní odpočívalo, 94 důstojníků, 3558 vojínů a 201 koní. To, že Prušáci byli neobyčejně nenasytní, je známo a Ostravští tuto skutečnost pocítili na svých kapsách. Navíc nejednali v rukavičkách, naopak když se jim něco nelíbilo, vyhrožovali násilím. Např. 30. července byla dodávka 370 doutníků pro oficíry prohlášena za nekvalitní a musela být nahrazena lepšími. Snad osobnost a jednání starosty Aloise Anderky, který byl dočasně vybaven právy okresního hejtmana, způsobila, že v Moravské Ostravě nedošlo k rabování, drancování, ničení majetku, k surovostem a zabíjení, o čemž máme svědectví z jiných okupovaných měst.

5. duben 1874

Dne 5. 4. 1874 se v obci Jezernice (okres Přerov) narodil varhaník, dirigent, hudební skladatel a pedagog Antonín Hradil. Studoval učitelský ústav v Brně a Janáčkovu varhanickou školu. Po jejím absolvování získal díky přímluvě Leoše Janáčka místo varhaníka a ředitele kůru ve Vsetíně. Od roku 1912 po čtvrt století zastával místo ředitele kůru ve Vítkovicích a stejně dlouhou dobu působil jako učitel na hudební a varhanické škole v Mariánských Horách. Popularitu u veřejnosti si získala Hradilova duchovní hudba, kterou sám komponoval, např. jeho české a latinské mešní kompozice a početná offertoria. Největších úspěchů dosáhl v oblasti varhanní interpretace, svůj repertoár orientoval na francouzskou romantickou hudbu. Zemřel 18. 8. 1937 ve Vítkovicích. Hudební nadání zdědil také jeho syn František Míťa Hradil, uznávaný hudební skladatel, pedagog, publicista a sbormistr.

 

Popisky k ilustracím:
Antonín Hradil (vpravo) s hudebním skladatelem Leošem Janáčkem (1927).
Notový zápis církevní skladby Lauda Sion od Antonína Hradila (1931).

Archiv města Ostravy