Historické kalendárium

pro týden od 1. září do 7. září

3. září 1922

Dne 3. 9. 1922 se v Kroměříži narodila divadelní a filmová herečka Zora Rozsypalová-Šecová. Pocházela z rodiny majitele velkodrogerie. Vztah k divadlu zdědila po prarodičích a zejména po své matce, která byla nadšenou ochotnicí. Vystudovala reálné gymnázium v Kroměříži a konzervatoř v Brně. První angažmá získala v Horáckém divadle v Jihlavě, poté byla členkou činohry v Olomouci, kde se seznámila se svým manželem, hercem Františkem Šecem. V roce 1961 společně přešli do angažmá ve Státním divadle v Ostravě, které Zora Rozsypalová ukončila až roku 1991. S ostravskou scénou příležitostně spolupracovala i po odchodu na odpočinek. V roce 1965 byla jmenována zasloužilou umělkyní, roku 1994 získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. V roce 2008 se stala držitelkou Ceny města Ostravy. Zemřela o dva roky později v Praze. Její syn Martin Šec je známý filmový a televizní kameraman.

4. září 1898

Dne 4. 9. 1898 se v Národním domě v Moravské Ostravě (dnes Divadlo Jiřího Myrona) konal slavnostní první výstav a ochutnávka piva z Českého akciového pivovaru (dnešní Ostravar). Mezi ostravskými Čechy šlo o významnou událost, neboť zdárné uvedení pivovaru do provozu bylo velkým úspěchem místních představitelů české národní politiky v hospodářském boji s německou a německo-židovskou buržoazií a jejím kapitálem. Slavnosti se účastnili čelní představitelé české části ostravské společnosti, z nichž mnozí byli současně akcionáři a někteří též členy správní rady pivovaru, i zástupci firem podílejících se na jeho výstavbě. První sládek František Hörbinger, pocházející z Radnic na Plzeňsku, vařil tehdy čtyři druhy piv: březňák, klasický ležák, speciální pivo Královské (světlý ležák plzeňského typu) a tmavé pivo Ostravský havíř.

7. září 1902

Dne 7. 9. 1902 byl v Moravské Ostravě zahájen slet sokolské župy Moravskoslezské, spojený se zájezdem České obce sokolské na Ostravsko. Několik týdnů před tímto termínem se aktivizovali němečtí radikální nacionalisti, kterým se různými obstrukcemi málem podařilo sletu zabránit. Orgány obecní samosprávy i policie se totiž z obav před možnými nepokoji a násilnostmi v ulicích města pokusili na poslední chvíli českou nacionální demonstraci zakázat. Po intervenci až na ministerské úrovni však nakonec byla akce přeci jen povolena, i když v menším než původně zamýšleném rozsahu a pod dohledem četnictva a vojska. Do města se sjelo na 2600 sokolských cvičenců z Čech, Moravy, Slezska i Vídně a dvoudenních slavností, vrcholících 8. 9. průvodem sokolů a veřejným cvičením, se účastnilo údajně až 50 tisíc návštěvníků. Účastníci sletu byli při příjezdu na nádraží do Přívozu napadáni německými radikály házením vajec a kamení a k potyčkám s turnery docházelo i při odjezdu českých sokolů z Moravské Ostravy.

Popisek k ilustraci:

Sokolské cvičení na sletišti u Českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě v roce 1902.

Připravil Archiv města Ostravy