Historické kalendárium

pro týden od 2. června do 8. června

2. červen 1911

PicolloDne 2. 6. 1911 získal číšník Karel Hrabovský koncesi pro malou kavárnu v Přívoze, známou pod názvem Piccolo. Nacházela se na Nádražní ulici čp. 731, v roce 1913 jí Hrabovský přestěhoval přes ulici do domu čp. 545. V kavárně se podávala čokoláda, teplé nápoje, limonády a punč. Později podnik nabízel jemné likéry, různé druhy vín, lahvové pivo, studené i teplé pokrmy. Přes úsilí majitele se kavárnu nepodařilo udržet na slušné úrovni. Od roku 1928 se množily zprávy o jejím nevyhovujícím stavu, „jest útulkem různých pochybných individuí". Kavárnu Piccolo navštěvovali především muži, a to kvůli ženské obsluze, ochotné i k intimnímu pobavení. V roce 1937 dům koupila městská spořitelna a provoz podniku ukončila.

FOTO 1:Kavárna Piccolo Karla Hrabovského na Nádražní ulici v Přívoze (dům uprostřed) mezi sklenářstvím B. Jahody a Všeobecnou přívozskou záložnou. (20. léta 20. století)

6. červen 1825

puškaDne 6. 6. 1825 se narodil v Moravské Ostravě puškařský mistr Adolf Huvar (zemřel 11. 1. 1898 v Mor. Ostravě). Řemeslo zdědil po svém otci Janovi, který přišel do města patrně z Albrechtiček u Nového Jičína. Jan byl podle soupisu řemeslníků v letech 1823–1839 jediným puškařem ve městě, jenž zhotovoval pušky a pistole, ročně čtyři kusy od každého druhu. Podílel se i na vyzbrojení členů moravskoostravské Národní gardy v revolučním roce 1848. Syn Adolf byl stejně jako jeho otec členem cechu kovářů, kolářů a sdružených řemesel v Moravské Ostravě. Byl zručným puškařem a hlavním dodavatelem kvalitních pušek pro střelecký spolek ve městě. Jedna z jeho pušek jím signovaná je dnes uložena ve sbírkách Ostravského muzea.

FOTO 2: Detail terčovnice puškařského mistra Adolfa Huvara z Moravské Ostravy (80. léta 19. století).

7. červen 1939

Dne 7. 6. 1939 vyhořela židovská synagoga v Zábřehu nad Odrou. Nacházela se v malém přízemním domě na dnešní Ruské ulici čp. 120 (naproti ředitelství Vítkovic). Pozemek koupil v roce 1891 Leopold Rufeisen a Židovský náboženský spolek na něm postavil v roce 1894 jednoduchý přízemní dům. Interiér bez výzdoby nepřipomínal charakter stavby, a proto je někdy synagoga označována jako modlitebna. Po vypálení synagogy nacisty musely být zbytky zdiva odstraněny nákladem ostravské Židovské náboženské obce. Ta měla zajistit také ohrazení parcely „vkusným plotem". Stejně smutný konec potkal o pár dní dříve nebo později další synagogy a modlitebny v Moravské Ostravě, Vítkovicích, Přívoze a Hrušově a nakonec i židovskou útulnu v Mariánských Horách.

Připravil Archiv města Ostravy