Historické kalendárium
7. leden 1893
Dne 7. 1. 1893 byla do užívání předána nová v pořadí druhá staniční budova nádraží Severní dráhy Ferdinandovy v Přívoze. Objekt, pro který projektanti použili upravené plány výpravní budovy v Bielsku architekta Antona Dachlera z roku 1888, byla postavena v roce 1892 za necelých 11 měsíců. Protáhlé stavbě na pětidílném půdorysu dominoval prostřední vestibulový trakt, na nějž z obou stran navazovala přízemní křídla ukončená patrovými pavilony. Průčelí bylo z tmavočervených a žlutých cihel, římsy půlkruhově zaklenutých oken z kamene. Mansardová střecha končila ozdobným kovaným zábradlím. Obě staré staniční budovy (také původní z roku 1847) byly v první polovině 70. let 20. století zbourány.
10. leden 1909
Dne 10. 1. 1909 se v Ostravě narodil Rudolf Kubín, hudební skladatel a organizátor hudebního života. Jeho tvorba obsahuje komorní a vokální skladby, symfonie, operety, skladby pro dechové orchestry, úpravy lidových písní. Ve 40. letech 20. století napsal operetu Děvčátko z kolonie inspirovanou hornickým folklórem. Dílo mělo premiéru 22. 3. 1942 v Národním domě (dnes Divadlo J. Myrona). Na počátku 50. let vytvořil cyklus pěti symfonických básní – Osvobozená Ostrava, Maryčka Magdonova, Ostrava budující, V Beskydách, Ocelové srdce. Kubín byl jednou z nejvýraznějších skladatelských osobností regionu. V roce 1953 spoluzakládal a stal se prvním ředitelem Vyšší hudebně pedagogické školy, ze které se v roce 1959 stala ostravská konzervatoř. V roce 1954 stál u zrodu Ostravského symfonického orchestru, pozdější Janáčkovy filharmonie. Zemřel 11. 1. 1973 v Ostravě.
11. leden 1595
Dne 11. 1. 1595 městská rada v Moravské Ostravě obnovila a potvrdila řád pekařskému cechu. Pekařské řemeslo směl provozovat jen ten mistr, který mohl prokázat manželský původ a vyučení řemeslu, byl ženatý a stal se měšťanem. Při přijetí musel zaplatit do cechu 6 slezských zlatých, dva funty (přibližně 1,120 kg) vosku, musel vystrojit mistrům hostinu k svačině a dát k tomu bečku piva. Jestliže byl uchazeč o přijetí synem pekařského mistra, platil jen polovinu přijímacího poplatku, jestliže si vzal dcerku pekařského mistra, nebyl povinen platit nic. Vdova po mistrovi směla mít tovaryše a provozovat řemeslo, pokud by se znovu neprovdala. Mistři se v prodeji střídali a každý týden směli prodávat bílý a režný chléb jen dva z nich. Kdyby nebylo ve městě dosti chleba, mistři by museli zaplatit do městské pokladny jako pokutu kopu grošů.
Připravil Archiv města Ostravy