Vyhledávání

Historické kalendárium

pro týden od 16. září do 22. září

16. září 1830

Dne 16. září 1830 byla vysvěcena Rudolfova huť ve Vítkovicích a zapálena první pudlovací pec nejen v českých zemích, ale v celé habsburské monarchii. Slavnost byla zahájena mší v kostele sv. Václava v Moravské Ostravě, po níž následovalo procesí k závodu, kde se konaly modlitby za zdar díla. Následně byla za zvuků zvonů a výstřelů z hmoždířů pec vysvěcena a zapálena. Založení železáren ve Vítkovicích souviselo s připravovanou stavbou Severní dráhy Ferdinandovy, pro kterou vyráběl závod kolejnice a železniční materiál. S budováním prvních továrních objektů se začalo v roce 1829 poté, co olomoucký arcibiskup Rudolf Jan pověřil realizací projektu profesora vídeňského Polytechnického institutu Franze Xavera Riepla a tehdejšího ředitele frýdlantských železáren Franze Kleinpetera.

16. září 1908

Dne 16. září 1908 byl uvedením Smetanovy opery Prodaná nevěsta zahájen pravidelný provoz českého divadla v Národním domě v Moravské Ostravě (dnešní Divadlo Jiřího Myrona). Prvním ředitelem Divadla moravských měst, jak bylo poněkud honosně nazváno, se stal František Trnka, principál vyhlášeného kočovného divadla, místopředseda Zemské divadelní rady pro království České a krátce předseda Jednoty divadelních ředitelů. Divadelní společnost F. Trnky hrála v Národním domě dvě sezóny. V první, která měla jen 150 předplatitelů, sehrála společnost 61 různých titulů. Prakticky každý druhý den se konala premiéra, inscenace se však reprízovaly sotva jednou. Téměř polovinu repertoáru tvořily operety, nejméně se hrály opery.

22. září 1889

katedrálaDne 22. září 1889 byl vysvěcen chrám Božského Spasitele v Moravské Ostravě. Následně byla udělena svátost biřmování nezvyklému počtu občanů, 3 500 z Moravské Ostravy a 1 500 z přilehlých obcí. Stavba, podle plánu olomouckého diecézního architekta Gustava Meretty, který se nechal inspirovat římskou katedrálou Santa Maria Maggiore, byla zahájena v roce 1883. Chrám je po velehradské bazilice druhý největší na Moravě. Návštěvníka zaujme kazetový strop, sochařská díla v průčelí a nový oltář z roku 1954, jehož autorem je pražský architekt Jaroslav Čermák. Malbu na oltáři provedli významní představitelé českého moderního umění Mikoláš Medek a Václav Boštík. Bazilika přečkala prakticky bez úhony 2. světovou válku. Za náletu na Ostravu 29. srpna 1944 se kněz Josef Nejedlý modlil před oltářem k Panně Marii Svatohostýnské, aby kostel uchránila. Ačkoliv bomby zasáhly sousední německou reálku a nedaleký Německý dům, chrám byl až na několik rozbitých oken ušetřen. Z vděčnosti nechal Nejedlý ulít sádrový reliéf Panny Marie Svatohostýnské, který je dnes umístěn v sakristii. Nejvýznamnější období chrámu se datuje od roku 1996, kdy se Ostrava stala sídlem biskupa ostravsko-opavské diecéze a bazilika byla papežem Janem Pavlem II. povýšena na katedrálu.

Připravil Archiv města Ostravy