Historické kalendárium
18. červenec 1946
Dne 18. 7. 1946 navštívil Ostravu prezident republiky Edvard Beneš v rámci dvoudenní návštěvy Ostravska a Opavska. Ostravané přivítali vzácnou návštěvu na Prokešově náměstí před Novou radnicí, kde prezident vystoupil na tribunu a pronesl projev. K hlavním tématům patřila nutnost odstraňování válečných škod, historický význam odsunu Němců a kategorické prohlášení, že „Těšínska se nikdy nevzdáme a zůstane navždy součástí Československa“. Po skončení projevu předaly děti E. Benešovi a jeho manželce Haně kytice. Další dary pak přijal v radničních místnostech, mezi nimi obraz akademického malíře Josefa Drhy a sochu horníka při práci, dílo akademického sochaře Augustina Handzela. V pozdních odpoledních hodinách pokračovala návštěva prohlídkou družstva Budoucnost a Vítkovických železáren, načež prezidentský průvod odjel do Brušperku a Frenštátu p. R.
20. červenec 1594
Dne 20 7. 1594 nařídil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský, aby ostravský stavitel italského původu Bernard Lev, převzal stavbu kostela sv. Václava v Olomouci, protože jeho předchůdce, stavitel Jeroným Vlach, pro nějaké provinění utekl. Významný vlašský mistr, působící především ve službách olomouckého biskupa, řídil řadu staveb, např. v roce 1594 stavbu renesanční věže kostela svatého Václava v Moravské Ostravě. V Ostravě také bydlel a patřil zde k nejzámožnějším a nejváženějším měšťanům. Zasedal v městské radě a v letech 1596 a 1601–1602 byl purkmistrem. Zemřel 1. 3. 1603 a byl pochován v kostele sv. Václava. Jeho renesanční náhrobek na epištolní straně kostela patrně pochází z dílny Jana Rinolta, vlašského kameníka, usazeného v Ostravě. Město bylo v té době centrem italských stavitelů, kameníků a dalších řemeslnických mistrů.
21. červenec 1922
Dne 21. 7. 1922 se v Závadě (okr. Karviná) narodil Andělín Grobelný, historik, vědecký pracovník Československé akademie věd (ČSAV), pedagog a vlastivědný popularizátor (zemřel 4. 8. 1992 v Ostravě). Vyrůstal v česko-polském prostředí, což jej ovlivnilo na celý život. Česko-polskými vztahy se zabýval už na studiích na univerzitách v Brně a Krakově v letech 1945–1948. Poté působil v ústavech ČSAV v Brně a v Opavě, kde rozvíjel svoji vědeckou kariéru. Hodnost doktora věd získal až krátce před svojí smrtí v roce 1991. V době působení ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě zastával vedoucí funkce, včetně vedoucího redaktora Slezského sborníku. Za normalizace byl postupně zbaven všech vedoucích funkcí a v roce 1984, na vrcholu svých tvůrčích sil, nuceně odešel do důchodu. Největší pozornost věnoval souvislostem dějin Slezska s dějinami českých zemí a sousedního Polska a Německa v 16.–20. století. Jeho rozsáhlé životní dílo obsáhlo přes 20 knih a více než 400 titulů.
Připravil Archiv města Ostravy
18. červenec 1946
Dne 18. 7. 1946 navštívil Ostravu prezident republiky Edvard Beneš v rámci dvoudenní návštěvy Ostravska a Opavska. Ostravané přivítali vzácnou návštěvu na Prokešově náměstí před Novou radnicí, kde prezident vystoupil na tribunu a pronesl projev. K hlavním tématům patřila nutnost odstraňování válečných škod, historický význam odsunu Němců a kategorické prohlášení, že „Těšínska se nikdy nevzdáme a zůstane navždy součástí Československa“. Po skončení projevu předaly děti E. Benešovi a jeho manželce Haně kytice. Další dary pak přijal v radničních místnostech, mezi nimi obraz akademického malíře Josefa Drhy a sochu horníka při práci, dílo akademického sochaře Augustina Handzela. V pozdních odpoledních hodinách pokračovala návštěva prohlídkou družstva Budoucnost a Vítkovických železáren, načež prezidentský průvod odjel do Brušperku a Frenštátu p. R.
20. červenec 1594
Dne 20 7. 1594 nařídil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský, aby ostravský stavitel italského původu Bernard Lev, převzal stavbu kostela sv. Václava v Olomouci, protože jeho předchůdce, stavitel Jeroným Vlach, pro nějaké provinění utekl. Významný vlašský mistr, působící především ve službách olomouckého biskupa, řídil řadu staveb, např. v roce 1594 stavbu renesanční věže kostela svatého Václava v Moravské Ostravě. V Ostravě také bydlel a patřil zde k nejzámožnějším a nejváženějším měšťanům. Zasedal v městské radě a v letech 1596 a 1601–1602 byl purkmistrem. Zemřel 1. 3. 1603 a byl pochován v kostele sv. Václava. Jeho renesanční náhrobek na epištolní straně kostela patrně pochází z dílny Jana Rinolta, vlašského kameníka, usazeného v Ostravě. Město bylo v té době centrem italských stavitelů, kameníků a dalších řemeslnických mistrů.
21. červenec 1922
Dne 21. 7. 1922 se v Závadě (okr. Karviná) narodil Andělín Grobelný, historik, vědecký pracovník Československé akademie věd (ČSAV), pedagog a vlastivědný popularizátor (zemřel 4. 8. 1992 v Ostravě). Vyrůstal v česko-polském prostředí, což jej ovlivnilo na celý život. Česko-polskými vztahy se zabýval už na studiích na univerzitách v Brně a Krakově v letech 1945–1948. Poté působil v ústavech ČSAV v Brně a v Opavě, kde rozvíjel svoji vědeckou kariéru. Hodnost doktora věd získal až krátce před svojí smrtí v roce 1991. V době působení ve Slezském ústavu ČSAV v Opavě zastával vedoucí funkce, včetně vedoucího redaktora Slezského sborníku. Za normalizace byl postupně zbaven všech vedoucích funkcí a v roce 1984, na vrcholu svých tvůrčích sil, nuceně odešel do důchodu. Největší pozornost věnoval souvislostem dějin Slezska s dějinami českých zemí a sousedního Polska a Německa v 16.–20. století. Jeho rozsáhlé životní dílo obsáhlo přes 20 knih a více než 400 titulů.
Připravil Archiv města Ostravy