Obecně závazná vyhláška č. 5/2004
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č.5/2004, kterou se vydává požární řád města Ostravy.
Zastupitelstvo města se na svém zasedání dne 12. 5. 2004 usneslo vydat ve smyslu § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 29 odst. 1) písm. o) 1. zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 3 písm. d) a § 15 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb., tuto obecně závaznou vyhlášku.
POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTA OSTRAVY
Článek 1
Preambule
Město Ostrava je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů statutárním městem. Území statutárního města se člení na městské obvody. Vnitřní poměry ve věcech správy statutárního města jsou uspořádány obecně závaznou vyhláškou města Ostravy č. 11/2000, Statut města Ostravy, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen "Statut").
Článek 2
Základní ustanovení
(1) Požární řád1/ města Ostravy upravuje organizaci a zásady zabezpečení požární ochrany na území statutárního města Ostravy (dále jen "město").
Článek 3
Vymezení činnosti orgánů města a osob pověřených zabezpečováním požární ochrany na území města
(1) Za plnění úkolů požární ochrany vymezených právním předpisem2/ na území města odpovídá primátor města Ostravy a na území jednotlivých městských obvodů starostové v souladu se zákonem3/ a v rozsahu stanoveném Statutem.
(2) Statutem je dále vymezena k zajištění plnění úkolů požární ochrany4/ samostatná a přenesená působnost jednotlivých městských obvodů.
(3) Město při zabezpečování požární ochrany spolupracuje s
a) Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje (dále jen "HZS kraje"), s nímž uzavírá smlouvu odpovídající právnímu předpisu5/
b) Občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany.
(4) Zastupitelstvo města projednává stav požární ochrany ve městě nejméně jedenkrát ročně.
(5) Rada města projednává stav požární ochrany vždy po závažných mimořádných událostech majících vztah k požární ochraně ve městě (požáry s vysokými přímými škodami nebo požár mající významný vliv na chod města, požáry s vysokým počtem zraněných nebo usmrcených osob apod.).
Článek 4
Podmínky požární bezpečnosti při činnostech, v objektech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru se zřetelem na místní situa
(1) Za činnosti, při kterých hrozí nebezpečí vzniku požáru se považují:
a) svařování, jímž se rozumí tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzinových pájecích lamp a používání otevřeného ohně při nahřívání živic v tavných nádobách. Podmínky požární bezpečnosti pro tuto činnost stanoví právní předpis6/.
b) spalování hořlavých látek na volném prostranství, s výjimkou plošného vypalování porostů, které je zakázáno právním předpisem7/. Podmínkami pro bezpečné provádění těchto činností jsou:
1) místo spalování hořlavých látek se volí tak, aby nemohlo dojít ke vznícení okolních hořlavých předmětů, porostů a hořlavých konstrukcí budov vlivem sálavého tepla, úletem žhavých částic, vedením tepla ap., 2) ohniště musí být zabezpečeno vhodným způsobem tak, aby nedošlo k přenesení ohně přes suché porosty nebo okolní hořlavý materiál,
3) spalování není možné provádět plošným způsobem a nesmí se provádět v období dlouhotrvajícího sucha, vysokých venkovních teplot a za větrné- ho počasí,
4) spalování hořlavých látek na volném prostranství smí provádět pouze osoba starší 18 let, osoby mladší mohou tuto činnost provádět jen za dozoru dospělé osoby,
5) ohniště určené ke spalování může mít max. průměr 2 m a výška spalovaných hořlavých látek nesmí přesáhnout 1,5 m,
6) pokud je spalování prováděno na poli se strništěm, místo pálení se oborá pruhem alespoň 1m širokým; plocha na které jsou zbytky spalovány nesmí přesáhnout 5 m2,
7) při činnosti uvedené v předchozím bodě je nutné zajistit přítomnost nejméně dvou dospělých osob vybavených hasícími prostředky a po dobu 8 hod od ukončení spalování místo kontrolovat,
8) právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám pro období příprav spalování hořlavých látek na volném prostranství stanoví další opatření právní předpis8/,
9) povinnosti, zákazy a jiná omezení stanovená zvláštními právními předpisy nejsou tímto dotčena9/.
c) rozdělávání ohňů v přírodě. Podmínkami požární bezpečnosti pro rozdělávání ohňů v přírodě jsou:
1) místo rozdělávání ohně se volí obdobným způsobem jak je stanoveno v čl. 4, odst. 1),
2) místo pro rozdělávání ohně musí být izolováno vhodným způsobem od hořlavých látek (např.: obložení kameny, vytvoření ochranného pásma odkopáním půdy kolem ohniště apod.),
3) oheň smí rozdělávat jen osoba starší 18 let, osoby mladší mohou rozdělávat oheň jen v přítomnosti dospělé osoby,
4) oheň se nesmí ponechat bez dozoru a ohniště lze opustit až po úplném vyhasnutí ohně, jeho zalití, nebo zasypání zeminou,
5) ohně nelze rozdělávat v lese a do 50 m od okraje lesa s výjimkou stanovenou právním předpisem10/,
6) pro rozdělávání ohňů v dětských táborech, veřejných tábořištích, kempech a podobných rekreačních zařízeních zpracuje provozovatel těchto zařízení organizační a technická opatření k zabránění vzniku požáru a dále opatření k vytvoření podmínek pro hašení požáru v rozsahu právního předpisu11/,
7) oheň nelze rozdělávat v období dlouhodobého sucha, vysokých venkovních teplot a za větrného počasí.
d) manipulace s otevřeným ohněm a žhavými předměty. Podmínkami požární bezpečnosti pro tyto činnosti jsou:
1) zapálené svíčky, louče, petrolejové lampy apod.umístit na nehořlavé podložky v do dostatečné vzdálenosti od závěsů a záclon, zajistit je proti převrhnutí a neponechávat je bez dozoru,
2) žhavé předměty ukládat na požárně bezpečná místa a nevychladlý popel z topidel a saze z komína ukládat do nehořlavých uzavíratelných nádob.
e) manipulace s hořlavými kapalinami. Podmínkami požární bezpečnosti jsou:
1) přelévání nebo přečerpávání hořlavých kapalin lze provádět pouze do obalů, nádrží nebo kontejnerů k tomu účelu určených a na místech dostatečně větraných a v dostatečné vzdálenosti od možných zdrojů zapálení,
2) při činnosti podle předchozího odstavce je zakázáno kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm; stejné podmínky platí pro nanášení hořlavých barev a laků,
3) další zákazy a omezení při skladování a ukládání hořlavých kapalin fyzickými osobami jsou stanoveny právním předpisem12/.
f) manipulace s hořlavými a hoření podporujícími plyny:
1) při manipulaci s hořlavými plyny je zakázáno kouřit a používat otevřený oheň; stejně tak se zakazuje používat otevřeného ohně ke zkoušení netěsností obalů, armatur, hadic a rozvodů s hořlavými plyny,
2) lahve a sudy s hořlavými plyny musí být chráněny před nárazem, lahve musí být zajištěny proti pádu a sudy proti samovolnému pohybu,
3) další zákazy a omezení při skladování a ukládání hořlavých plynů fyzickými osobami jsou stanoveny právním předpisem13/.
(2) Za objekty se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru se považují zejména objekty obytné budovy a objekty určené k ubytování, sklady hořlavých kapalin, sklady hořlavých plynů a hromadné garáže. Podmínkami požární bezpečnosti jsou:
a) objekty lze užívat jen k účelu určeném v kolaudačním rozhodnutí, případně ve stavebním povolení. Vlastník stavby je povinen udržovat stavbu v dobrém stavu, tak aby nevzniklo nebezpečí požárních závad14/,
b) diferencovaně podle činností (bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím)15/ provozovaných v těchto objektech právnické a podnikající fyzické osoby:
1) vyhledávají rizika vzniku požárů a stanoví odpovídající organizační a technická opatření k zabránění jejich vzniku,zabránění jejich šíření, k zabezpečení evakuace osob, zvířat a majetku a k vytvoření podmínek pro hašení požárů,
2) určí pracovníky odpovědné za zabezpečování požární ochrany,
3) zabezpečují školení požární ochrany zaměstnanců a vedoucích pracovníků a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
4) vypracovávají dokumentaci požární ochrany a s obsahem dokumentace požární ochrany seznamuje prokazatelně své zaměstnance,
5) označí pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny,
6) zajišťuje kontrolu dodržování předpisů požární ochrany.
c) majitelé obytných domů a budov pro ubytování stanoví v domovních a ubytovacích řádech podmínky požární bezpečnosti pro nájemníky bytů a ubytované osoby a tyto podmínky zakotví v nájemních smlouvách. Nájemníci a ubytované osoby jsou povinny se těmito podmínkami řídit.
d) podmínky pro zajíždění vozidel poháněných zkapalněným plynem nebo stlačeným plynem do garáží, jakož i požární bezpečnost při provozu a obsluze těchto vozidel stanoví právní předpis16/.
(3) Za dobu ze zvýšeným nebezpečím požárů se považuje:
a) topné období, kterým se rozumí období, kdy jsou spotřebiče paliv určené k vytápění používány. Podmínkami požární bezpečnosti v tomto období jsou:
1) dodržování bezpečných vzdáleností spotřebičů paliv od povrchů stavebních konstrukcí, podlahové krytiny a pořizovacích předmětů z hořlavých hmot, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce nebo dovozce
spotřebiče (např. v návodu k obsluze); v ostatních případech se za bezpečnou vzdálenost považuje:
- u spotřebičů na pevná paliva vzdálenost 800mm ve směru hlavního sálání a 200mm v ostatních směrech,
- u spotřebičů na kapalná a plynná paliva a u elektrospotřebičů vzdálenost 500mm ve směru hlavního sálání a 100mm v ostatních směrech.
2) dodržování bezpečných vzdáleností kouřovodů od povrchu stavební konstrukce z hořlavých hmot. Pokud nebyly tyto bezpečné vzdálenosti stanoveny zkouškami v příslušném zkušebním ústavu považují se za bezpečné tyto
vzdálenosti:
- 200mm od obložení zárubní dveří a podobně umístěných částí stavebních konstrukcí z hořlavých hmot a od instalace potrubí z hořlavých hmot, včetně jeho případné izolace z hořlavých hmot,
- 400mm od ostatních částí stavebních konstrukcí z hořlavých hmot,
- je-li kouřovod opatřen vhodnou izolací z nehořlavé hmoty s celkovou tloušťkou jeho vrstev nejméně 20mm, smí se bezpečné vzdálenosti snížit na čtvrtinu.
3) komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost při provozu připojených tepelných spotřebičů17/.
4) v případě uložení hořlavých látek v půdních a sklepních prostorách jejich umístění ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa.
5) přístup k vybíracím a vymetacím dvířkům zachovávat volný, v jejich blízkosti 1m a menší neskladovat hořlavé látky.
6) přístup ke komínům, zejména komínové lávky udržovat volné a v bezpečném stavu.
7) čištění a kontrolu komínů zabezpečují majitelé nebo správci objektů ve lhůtách a způsobem stanoveným právním předpisem18/.
8) zákazy a jiná omezení při instalaci, umísťování, užívání, obsluhu a údržbu spotřebičů paliv určených k vytápění objektů, stanovená zvláštními právními předpisy nejsou výše uvedenými články dotčeny19/.
b) období sklizně a skladování pícnin a obilovin. Podmínkami požární bezpečnosti v tomto období jsou:
1) nepoužívat otevřený oheň a nekouřit ve vzdálenosti menší než 15m od pozemků s obilím, od volných skladů (stohů) sena a slámy, v uzavřených skladech sena a slámy (seníky a stodoly) a ve vzdálenosti menší než 15m
od těchto skladů a při práci na obilních polích.
2) spalovat zbytky slámy lze jen za podmínek stanovených v článku 4 odst. 1) písm. b).
3) při sklizni obilí přednostně sklízet obilní porosty na ohrožených místech (např.podél železničních tratí a veřejných komunikací) do vzdálenosti 15m a neprodleně po sklizni sklidit slámu a tyto pruhy zaorat.
4) mechanizační prostředky používané při sklizni a uskladňování vybavit vhodnými hasícími přístroji, udržovat v řádném technickém stavu a pravidelně čistit od nánosů olejů a organického prachu.
5) při sklizni a uskladňování obilních produktů a sena mechanizačními prostředky se spalovacími motory výfuky opatřit účinnými lapači jisker. Toto opatření se netýká přeplňování motorů a mechanizačních prostředků
vybavených lapači jisker již z výroby.
6) sklízený produkt se nesmí dostat do kontaktu s horkými částmi strojů (např. výfuků) a je nutno pravidelně kontrolovat zda nedochází k namotávání sena a slámy na pohyblivé části strojů.
7) při skupinovém nasazení sklizňových strojů (5 a více kombajnů):
- zajistit v místě sklizně zásobu vody v cisterně nebo fekálním voze, při použití přívěsných cisteren a přívěsných fekálních vozů mít k dispozici traktor,
- cisternu nebo fekální vůz s vodou lze nahradit traktorem s pluhem k případnému oborání ohniska požáru,
- zajistit vhodné spojovací prostředky k přivolání pomoci v případě požáru (radiostanice, mobilní telefon apod.).
8) při naskladňování a skladování sena a slámy dodržet následující podmínky:
- seno a slámu je možné skladovat v objektech (stodoly, seníky, půdní prostory ap.), pro něž je tento účel prokázán dokumentací ověřenou stavebním úřadem a které slouží pouze tomuto účelu, nebo formou volných skladů (stohů), přičemž volné sklady sena nebo slámy (stohy) mohou mít objem nejvýše 4000 m3,
- volné sklady sena nebo slámy o objemu nad 50 m3 musí být umístěny v bezpečnostní vzdálenosti stanovené zvláštním právním předpisem20; u volných skladů do 50 m3 se při jejich umísťování postupuje v souladu s technickými normami21,
9) v halovém skladu nesmí být skladování více než 8000 m3 sena nebo slámy a v půdním prostoru stáje nesmí být skladováno více než 5000 m3 sena, slámy nebo jiných stébelnatých suchých rostlin.
10) Právnické a podnikající fyzické osoby v období před naskladňováním, při naskladňování a skladování sena:
- prověří před naskladňováním vybavení skladu předepsanými věcnými prostředky požární ochrany (např. druh a počet hasících přístrojů a jejich rozmístění), provozuschopnost dosoušecích ventilátorů a stav elektrických rozvodů, jakož i stav signalizačních zařízení v případě instalace automatického měření teplot,
- prokazatelně seznámí před naskladňováním pracovníky s povinnosti na úseku požární ochrany a protipožárními opatřeními,
- zabezpečí, aby při naskladňování vzduchovými dopravníky do skladů a půdních prostorů stájí píce neprocházela přes oběžné kolo dopravníku.
11) Pro měření teplot uskladněného sena a slámy se stanoví následující podmínky:
- teplota uskladněného sena a slámy se měří do hloubky poloviny uskladněného sena, nejméně však do hloubky 2,5m a to jedenkrát denně v prvém měsíci po naskladnění a jeden,
- teplota se měří zejména v místech, kde vychází s uskladněného sena a slámy pára nebo kde je cítit zápach přehřáté píce,
- o výsledku měření se vede prokazatelný záznam, ve kterém se uvede datum zahájení naskladnění, data měření, hodnoty naměřené teploty a podpis osoby, která měření prováděla,
- záznamník se uschovává nejméně po dobu 6 měsíců od ukončení naskladňování,
- jestliže se při kontrole teplot uskladněného sena a slámy zjistí zvýšení teplot nad hodnotu 65 st.C, musí se přehřáté seno vyskladnit a ochladit (ochlazené a zkontrolované lze vrátit do skladu),
- jestliže se při kontrole teplot uskladněného sena a slámy zjistí zvýšení teplot nad hodnotu 90 st.C, musí se vyskladnění provést za asistence jednotky požární ochrany.
12) Při umělém dosoušení musí být ohřev vzduchu vždy nepřímý s využitím teplosměnných výměníků, přičemž:
- stacionární ohřívače na plynná a kapalná paliva musí tvořit samostatný požární úsek a odtahové komíny spalin musí být opatřeny účinnými lapači jisker,
- mobilní ohřívače musí být od skladu vzdáleny nejméně 12 m.
c) období dlouhodobé sucha, za něž se považuje zejména období s dlouhodobým nedostatkem srážek, nízkou půdní a vzdušnou vlhkostí, s dlouhodobě vysokou teplotou vzduchu a kdy vane suchý vítr (dále jen "období sucha"). Z hlediska zabezpečování zvláštních podmínek požární ochrany vyhlašuje toto období podle místních podmínek ve svém územním obvodu příslušný úřad městského obvodu a pro území celého města Magistrát, a to způsobem v místě obvyklým. Podmínkami požární bezpečnost v tomto období jsou:
1) dodržování přísného zákazu kouření rozdělávání ohňů v přírodě, používání otevřeného ohně na volném prostranství a odhazování žhavých, hořících nebo doutnajících předmětů a nedopalků cigaret,
2) vlastníci lesa a právnické a podnikající fyzické osoby nesmí v období sucha používat při činnostech souvisejících s hospodařením v lese otevřeného ohně a spalovat v lese klestí a těžební odpad. Dále musí vlastníci lesa,
právnické osoby a podnikající fyzické osoby hospodařící v lesích:
- kontrolovat místa, kde se před vyhlášením období sucha provádělo spalování klestí a těžebního odpadu,
- označit na přístupových cestách do lesa zákaz kouření, rozdělávání nebo udržování ohně v lese, odhazování hořících a doutnajících předmětů,
- prověřit lesní cesty (zejména ty, které vedou k nejvíce požárem ohroženým lesním porostům - mladý les s hustým travním podrostem) z hlediska jejich sjízdnosti.
Článek 5
Způsob nepřetržitého zabezpečení požární ochrany ve městě
(1) Nepřetržitou službu zajišťují následující hasičské stanice HZS kraje na území města Ostravy
a) Centrální hasičská stanice Ostrava Zábřeh, Výškovická ul.,
b) Hasičská stanice Ostrava Fifejdy, ul.Odboje,
c) Hasičská stanice Ostrava Poruba, ul.Martinovská,
d) Hasičská stanice Ostrava Hrabůvka, ul.Hasičská,
e) Hasičská stanice Slezská Ostrava, ul.Československé armády.
(2) Jednotkám požární ochrany uvedených stanic jsou podle obecně závazného nařízení Moravskoslezského kraje22/ stanoveny prioritní hasební obvody.
(3) Město se na základě smlouvy o spolupráci s HZS kraje podílí:
a) na budování hasičských stanic HZS kraje podle plošného pokrytí města jednotkami požární ochrany:
1) Hasičská stanice Ostrava Přívoz, Slovenská,
2) Hasičská stanice Ostrava Hrabová,
3) Hasičská stanice Ostrava Radvanice,
4) Hasičská stanice Polanka nad Odrou.
b) na dalších nákladech při zabezpečování požární ochrany ve městě, souvisejících s rozvojem města.
Článek 6
Kategorie jednotek sboru dobrovolných hasičů městských obvodů, jejich početní stavy a vybavení
(1) Jednotlivé městské obvody zřizují a spravují v samostatné působnosti v rozsahu stanoveném Statutem jednotku sboru dobrovolných hasičů (dále jen JSDH).
(2) Aktuální přehled o vybavenosti a početním stavu JSDH (technika požární ochrany, základní věcné prostředky požární ochrany, apod.) vedou městské obvody, které poskytují informace o akceschopnosti JSDH na operační a informační středisko HZS kraje.
(3) O nasazení JSDH jednotlivých městských obvodů na výjezd k požáru, nebo jiné mimořádné události rozhoduje operační a informační středisko HZS kraje.
(4) V případě, že o nasazení místní jednotky sboru dobrovolných hasičů rozhodne starosta nebo velitel této jednotky zajistí informaci o výjezdu jednotky na operační a informační středisko HZS kraje starosta městské částí nebo jím pověřená osoba, popřípadě velitel této jednotky.
(5)Pro ověření akceschopnosti JSDH může starosta městského obvodu vyhlásit cvičný požární poplach.
(6)Velitele JSDH jmenuje a odvolává23/ starosta po vyjádření HZS kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.
Článek 7
Přehled o zdrojích vody pro hašení požárů a podmínky jejich trvalé použitelnosti
(1) Pro účely požární ochrany se na území města využívá a v provozuschopném stavu udržují:
a) hydrantová síť, jejíž pravidelnou kontrolu zajišťuje provozovatel sítě,
b) hydrantová síť vybudovaná v areálech právnických osob a podnikajících fyzických osob, za jejichž provozuschopnost odpovídají právnické osoby a podnikající fyzické osoby,
c) nádrže a studny budované k požárním účelům.
(2) Město se na základě smlouvy o spolupráci s HZS kraje podílí na budování a zahušťování nadzemních hydrantů a odběrných míst určených k požárním účelům.
(3) Provozovatelé hydrantové sítě budují hydranty a odběrní místa předurčené ve spolupráci s HZS kraje k požárním účelům jako nadzemní.
(4) Všechny nadzemní a podzemní hydranty, vnitřní hydrantové systémy, výtokové stojany, plnící místa a výtoky z požárních potrubí musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel.
(5) Dále musí být označena všechna zařízení a objekty související se zásobováním požární vodou, zejména nádrže a studny budované k požárním účelům s uvedením množství akumulované požární vody.
Článek 8
Stanovení dalších zdrojů vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti
(1) Jako další zdroje vody lze použít:
a) vodní nádrže, studny a nádrže budované pro zachycování dešťové vody apod.,
b) řeky, potoky, jezera, rybníky a přehrady,
c) víceúčelové nádrže (zásobníky technologické vody, nádrže na chladicí vodu, hospodářské nádrže, koupaliště, plavecké bazény, vodojemy, apod.) s místy, které jsou potřebným způsobem upraveny k odběru vody požární technikou jednotek požární ochrany.
(2) Městské obvody zabezpečují ve spolupráci s vlastníky vodních toků a rybníků vhodných jako zdroje vody pro hašení požárů jejich trvalou použitelnost.
(3) Městské obvody vedou přehled o zdrojích vody a dalších zdrojích vody k požárním účelům a poskytují informace o jejich použitelnosti na operační a informační středisko HZS kraje.
Článek 9
Seznam ohlašoven požárů a dalších míst odkud lze hlásit požár, jejich označení
(1) Ohlašovnou požárů se rozumí místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany.
(2) Funkci ohlašovny požáru24/ města Ostravy (telefonní číslo 150), plní operační a informační středisko HZS kraje, které je součástí integrovaného dispečerského pracoviště - Centra tísňového volání Ostrava.
(3) Řád ohlašovny požárů25/ města je součástí Směrnice pro činnost operačního a informačního střediska HZS kraje, jehož personální, organizační a technické vybavení odpovídá zvláštnímu právnímu předpisu26/.
(4) Další místa odkud lze hlásit požár ve městě zřizuje město podle potřeby. Na plnění tohoto ustanovení se v souladu se statutem podílí městské obvody.
(5) Další místa, odkud lze hlásit požár, musí být viditelně označena tabulkou "ZDE HLASTE POŽÁR" nebo symbolem telefonního čísla "150".
(6) Pro hlášení požárů slouží mj. síť veřejných telefonních stanic (tato místa není nutné označovat podle předchozích ustanovení) a systém mobilních telefonů.
(7) Seznam míst pro hlášení požárů pro celé město je veden na operačním a informačním středisku HZS kraje.
(8) Řád ohlašovny požárů27/ města je součástí Směrnice pro činnost operačního a informačního střediska HZS kraje, jehož personální, organizační a technické vybavení odpovídá zvláštnímu právnímu předpisu28/.
(9) Existence a činnost samostatných ohlašoven požárů zřizovaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami jako součást vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce29/ a jejich činnost v rámci operačního řízení30/ není touto vyhláškou dotčena.
Článek 10
Způsob vyhlášení požárního poplachu na území města Ostravy
(1) Signál "Požární poplach" slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Signál je vyhlašován:
a) přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (2 x 25 sekund s přestávkou 10 sekund) nebo
b) elektronickou sirénou napodobující hlas trubky troubící tón "HÓ-ŘÍ, HÓ-ŘÍ" (tento signál je jednoznačný a nezaměnitelný s jinými signály).
(2) Ověřování provozuschopnosti sirén se provádí akustickou zkouškou a ve lhůtách stanovených právním předpisem31/.
Článek 11
Seznam sil a prostředků jednotek požární ochrany předurčených požárním poplachovým plánem kraje
(1) Seznam jednotek požární ochrany ve městě, jejich dislokace, kategorie, početní stav a vybavení je uveden v příloze č. 1 tohoto požárního řádu.
(2) Ve spolupráci s právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a městskými obvody provádí aktualizaci seznamu jednotek zpracovaného na základě předchozího bodu HZS kraje.
(3) Požární poplachový plán kraje32/, upravuje mimo jiné zásady součinnosti jednotek požární ochrany při provádění záchranných prací, systém povolávání jednotek požární ochrany ke zdolávání požárů a k záchranným pracím, způsob vyhlašování jednotlivých stupňů požárního poplachu a činnost ohlašoven požárů.
Článek 12
Sankční ustanovení
Porušení povinností stanovených tímto nařízením fyzickými osobami lze postihovat jako přestupek33/ a právnickými a podnikajícími fyzickými osobami při výkonu jejich podnikatelské činnosti jako jiný správní delikt34/.
Článek 13
Ustanovení společná a závěrečná
(1) Tímto požárním řádem nejsou dotčeny povinnosti týkající ze zabezpečení požární ochrany ve městě stanovené zvláštními právními předpisy35/.
(2) Město (městské obvody) plní obdobně povinnosti stanovené právními předpisy požární ochrany právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám a s přihlédnutím k činnostem provozovaným v objektech ve správě nebo vlastnictví města (městských obvodů) organizuje, provádí a kontroluje požární ochranu a zpracovává potřebnou dokumentaci požární ochrany.
(3) Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.června 2004.
Ing. Aleš Zedník, v.r.
primátor
Ing. Jaromír Chalupa, v.r.
náměstek primátora
Příloha č.1 k vyhlášce č.5/2004
1/ § 15 nařízení vlády č.172/2001 Sb., k provedení zák.o požární ochraně ve znění nařízení vlády č.498/2002 Sb.,
2/ § 29 zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
3/ zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
4/ § 29 odst. 1, 3 a 4 § 29 zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů,
5/ § 69a zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
6/ vyhláška č.87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách,
7/ § 5, odst. 2) a § 17, odst. 3) písm. f) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
8/ § 5, odst. 2) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
9/ např. zákon č.125/1997 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška města Ostravy č.9/2002, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území města Ostravy, včetně systému nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech),
10/ § 20 zákona č.289/1985 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon),
11/ § 11 vyhlášky 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),
12/ § 44 vyhlášky č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (o požární prevenci),
13/ § 44 vyhlášky č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (o požární prevenci),
14/ §§ 85 a 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
15/ § 4 zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, 16/ § 2, odst. 5, 6 a 7 zákona č.56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů a §§ 19 a 20 vyhlášky č.341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č.100/2003 Sb.,
17/ § 43 vyhlášky č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (o požární prevenci),
18/ vyhláška č.111/1981 Sb., o čištění komínů,
19/ § 42 až 44 vyhlášky č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),
20/ Příloha č.1 vyhlášky č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),
21/ ČSN 73 0804 a ČSN 73 084,
22/ nařízení Moravskoslezského kraje č.5/2002 Sb., kterým se vydává Požární poplachový plán Moravskoslezského kraje ve znění nařízení Moravskoslezského kraje č.7/2002 Sb.,
23/ § 68 zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
24/ viz § 1 písm. n) vyhl. č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),
25/ § 13 nařízení vlády ČR č.172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb.,
26/ § 13 nařízení vlády ČR č.172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb.,
27/ § 13 nařízení vlády ČR č.172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb.,
28/ § 13 nařízení vlády ČR č.172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb.,
29/ § 11 vyhlášky č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (o požární prevenci),
30/ § 70, odst. 3) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů,
31/ § 11 vyhlášky č.380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva,
32/ § 4 nařízení vlády ČR č.172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně ve znění nařízení vlády č.498/2002 Sb.,
33/ § 46 odst. 1 zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,
34/ § 58 odst. 4 zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
35/ zejména zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).