|
Hermann Zwierzina
báňský inženýr a podnikatel, ve funkci 1861-1864
Prvním voleným starostou Moravské Ostravy se stal 14. února 1861 Hermann Zwierzina (1825-1873), poslanec Moravského zemského sněmu v Brně. Usiloval o založení střední školy v Moravské Ostravě, v roce 1862 se stal spoluzakladatelem českého spolku Občanská beseda.
|
|
Alois Anderka
majitel špeditérské firmy, ve funkci 1864-1873
Do funkce nastoupil Alois Anderka (1825-1886) v roce 1864. Během prusko-rakouské války uchránil město od rozsáhlých válečných kontribucí. Zasadil se o vhodné umístění nádraží Ostravsko-frýdlantské dráhy, v roce 1868 získal pro město povolení ke zřízení hlavní školy, umožňující přípravu ke studiu na středních školách. V roce 1870 bylo ve městě zavedeno plynové osvětlení, o dva roky později začala výstavba nového městského vodovodu.
|
|
Konstantin Grünwald
obchodník se střižním zbožím, ve funkci 1873-1880
V roce 1873 se stal jediným voleným českým starostou před rokem 1918 Konstantin Grünwald (1831-1918). Byl spoluzakladatelem Matice ostravské v roce 1875, předsedou řady českých spolků, prvním ředitelem Moravskoostravské spořitelny a zakladetelem německé reálky v roce 1877. Do úředního styku prosadil češtinu. Pro neshody s radou se v roce 1880 úřadu starosty vzdal.
|
|
Anton Lux
obchodník se smíšeným zbožím, ve funkci 1880-1888
Nástupcem byl zvolen Anton Lux (1837-1889), který vynaložil velké úsilí při likvidaci škod způsobených katastrofální povodní v roce 1880. Inicioval výstavbu kostela Božského Spasitele, v roce 1884 byla zahájena výstavba epidemické nemocnice na Fifejdách.
|
|
Adalbert Johanny
doktor chemie a magistr farmacie, majitel lékárny U Zlaté koruny, ve funkci 1888-1901
V roce 1888 byl starostou zvolen Adalbert Johanny, Dr. (1846-1919), poslanec Moravského zemského sněmu v Brně. V roce 1890 byla zřízena městská vodárna v Nové Vsi, podílel se na vzniku kulturních a politických center jednotlivých národností ve městě - Národní dům (1894), Německý dům (1895) a Polský dům (1900). V roce 1894 byl zahájen provoz první tramvajové linky Moravská Ostrava-Mariánské Hory. Funkci starosty vykonával do roku 1900, pak jej zastoupil jeho náměstek dr. Gustav Fiedler.
|
|
Gustav Fiedler
doktor práv, advokát, ve funkci 1901-1918
Starostou byl Gustav Fiedler (1849-1936) zvolen v roce 1901. V roce 1904 prosadil založení Průmyslového a živnostenského muzea v Moravské Ostravě. V roce 1906 byl postaven hotel Imperial, v roce 1907 městské divadlo, v němž však byla jen německá scéna. V roce 1914 byl zprovozněn nový ocelový most přes řeku Ostravici (dnes most Miloše Sýkory). Dne 18. dubna 1913 rozhodla městská rada o zakoupení pozemku pro výstavbu nové radniční budovy. Přípravu stavby přerušila I. světová válka. Gustav Fiedler se vzdal funkce starosty na jaře 1918.
|
|
Johann Ulrich
stavitel, ve funkci od 14. 5. - 17. 12. 1918
Poslední starosta Moravské Ostravy v období Rakousko-uherské monarchie byl Johann Ulrich (1861-1920). Byl přinucen odstoupit 17. prosince 1918
|
|
Jan Prokeš
vyučen obuvníkem, redaktor, sociálnědemokratický politik, ve funkci 1918-1935
Jménem vlády československého národa v prosinci 1918 převzal správu města Národní výbor. Vedením správy města byl pověřen vládní komisař Jan Prokeš (1873-1935), poslanec Moravského zemského sněmu v Brně, rakouského parlamentu, Poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR a místopředseda čs. plebisní komise pro Těšínsko. Zasadil se o vznik tzv. Velké Ostravy připojením obcí Hrabůvky, Mariánských Hor, Nové Vsi, Přívozu, Vítkovic a Zábřehu nad Odrou v roce 1924 a budování Moravské Ostravy jako politického a hospodářského centra. V roce 1925 bylo postaveno krematorium, 1928 městská spořitelna, 1929 hulvácké koupaliště. Téměř všechny ostravské domácnosti byly napojeny na městský vodovod. Jeho působení je spjato s výstavbou nové radniční budovy. V roce 1923 rozhodl o vypsání soutěže na projekt. Výstavba byla zahájena 20. dubna 1925, stavba obou křídel byla ukončena v roce 1930. Slavnostně byla Nová radnice otevřena 28. října 1930.
|
|
Josef Chalupník
vyučen slévačem, profesionální odborový funkcionář, ve funkci 1935-1939
V roce 1935 se stal nástupcem Jana Prokeše poslanec Národního shromáždění a senátor Josef Chalupník (1884-1944). V Národním shromáždění prosazoval zájmy Ostravy i Ostravska a ostře kritizoval přehlížení ze strany Prahy. Prosadil výstavbu Družstevní osady rodinných a činžovních domů ve Vítkovicích.
|
|
Josef Hinner
doktor práv, advokát, ve funkci 1939-1940
Po okupaci ČSR německou armádou byl do funkce starosty dosazen 16. března 1939 německou okupační správou Josef Hinner, Dr. (1899-1951). Pro svůj mírný postoj k českým úředníkům byl v dubnu 1940 z funkce starosty odvolán.
|
|
Emil Beier
vyučen stolařem, SS sturmbannführer, ve funkci 1940-1945
Na místo starosty byl dosazen vojenský funkcionář Emil Beier (1893-1985). Inicioval připojení 12 obcí k Moravské Ostravě. Šlo o Heřmanice, Hrabovou, Hrušov, Kunčice, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Novou Bělou, Radvanice, Slezskou Ostravu, Starou Bělou, Výškovice. Založil Archiv dějin hornictví a průmyslu v Ostravském kraji, rozšířil síť městské hromadné dopravy.
|
|
Josef Lampa
vyučen strojníkem, ve funkci 2. - 22. 5. 1945
Po osvobození byl do funkce předsedy národního výboru jmenován na krátkou dobu Josef Lampa (1893-1977). Jeho úkolem bylo zajistit po skončené II. světové válce chod města a obnovit veřejnou správu.
|
|
Josef Kotas
vyučen stolařem, ve funkci 1945-1960
Provizorní řešení ukončila volba nového starosty Josefa Kotase, který v letech 1945-1951 vykonával i funkci předsedy krajského výboru KSČ. Pod jeho vedením se řešily otázky poválečné obnovy města, byla zahájena výstavba sídlišť v Hrabůvce, Zábřehu a Porubě. Nastal intenzivní rozvoj těžkého průmyslu, v roce 1951 byla zahájena výstavba Nové hutě. V roce 1945 byla z Příbrami do Ostravy přemístěna Vysoká škola báňská, v roce 1959 byl otevřen Pedagogický institut. V jeho funkčním období došlo k likvidaci klášterů a deportaci řeholníků a řeholnic (13.-14. března 1950), vznikla řada kulturních institucí, například Divadlo Petra Bezruče (1945), Divadlo hudby (1951), Divadlo loutek (1953), Státní vědecká knihovna (1951).
|
|
Jan Buchvaldek
horník, odborový a politický funkcionář, ve funkci 1960-1964
V roce 1960 se starostou stal poslanec Národního shromáždění ČSR Jan Buchvaldek (1903-1983). V tomto období došlo k necitlivé asanaci historického centra města (například byl odstraněn morový sloup a kašna na dnešním Masarykově náměstí, instalována socha milicionáře). Na Černé louce bylo vybudováno výstaviště, kde se každoročně konaly výstavy s názvem Ostrava - Za socialistické životní prostředí.
|
|
Josef Kempný
stavební inženýr, ve funkci 1964-1968
Poslanec a pozdější předseda České národní rady, předseda vlády ČSR a místopředseda vlády ČSSR Ing. Josef Kempný, CSc. (1920-1996) se stal starostou v roce 1964. Věnoval pozornost výstavbě a rekonstrukci centra města a řešení těžby uhlí pod středem města. Pokračovala intenzivní výstavba sídlištních komplexů v Porubě a Zábřehu.
|
|
Zdeněk Kupka
inženýr ekonomie, ve funkci 1968-1971
V roce 1968 byl do funkce starosty zvolen Ing. Zdeněk Kupka (1924-1994), od roku 1969 první primátor města Ostravy. Tvrdý posrpnový normalizátor. Pokračovala výstavba sídlišť bez odpovídající občanské vybavenosti i na asanovaných plochách v blízkosti centra města (Fifejdy, Šalomouna).
|
|
Eduard Foltýn
vyučen zedníkem, doktor politických věd, ve funkci 1971-1986
Od roku 1971 byl ve funkci primátora Eduard Foltýn, RSDr. (1925-1992). Podílel se na zpracování nového územního plánu města Ostravy schváleného vládou v roce 1980, prosadil obnovu komunikační sítě města, výstavbu nových mostů přes železniční trať ve Svinově a mostu přes železniční trať Ostrava-Frýdlant. Pokračovala necitlivá asanace objektů v centru města, napříkla v ulici Velké, takzvané lauby, objekty na Masarykově náměstí, likvidace krematoria. Byla zahájena výstavba krajské nemocnice v Porubě.
|
|
Bedřich Lipina
vyučen zámečníkem, strojní inženýr, ve funkci 1986-1989
V roce 1986 byl primátorem zvolen Ing. Bedřich Lipina (1932-1995). Během jeho funkčního období byla zahájena výstavba nové Ústřední čistírny odpadních vod v Přívoze, zpracovatelského závodu komunálního odpadu v Kunčicích a rozšířena elektrárna v Třebovicích.
|
|
Lubomír Vejr
inženýr ekonom, ve funkci od 1989-1990
Do funkce primátora byl zvolen 13. prosince 1989. V čele města setrval jen přechodnou dobu do 9. března 1990.
|
|
Jiří Smejkal
inženýr architekt, ve funkci 1990-1993
Po zvolení se Ing. arch. Jiří Smejkal (1939-2013) podílel na vzniku Ostravské univerzity, jazykového gymnázia, založení pobočky Alliance Francaise a British Council. Pracoval ve Svazu měst a obcí ČR, inicioval založení Kolegia primátorů statutárních měst (1992), Sdružení obcí Horního Slezska a severní Moravy a Agentury pro regionální rozvoj (1993). Dosáhl zapojení města do mezinárodní spolupráce regionů v rámci programu Ouverture. Funkci vykonával do 24. listopadu 1993.
|
|
Evžen Tošenovský
systémový inženýr, ve funkci 1993-2001
Dne 24. listopadu 1993 byl zastupitelstvem do funkce primátora zvolen Ing. Evžen Tošenovský (1956). Významně se podílel na realizaci Centra tísňového volání, byl předsedou Kolegia primátorů statutárních měst a Sdružení měst a obcí Horního Slezska a severní Moravy. S vysokým osobním nasazením se podílel na řešení problémů v době povodní v roce 1997 a likvidaci způsobených škod. Na zelené louce bylo postaveno Divadlo loutek Ostrava, uskutečnila se rozsáhlá rekonstrukce Divadla Antonína Dvořáka, byla dořešena dopravní situace při průjezdu Vítkovicemi výstavbou rychlostní čtyřproudové komunikace a opravena ulice Poděbradova včetně výstavby kolektoru. Byla zahájena rekonstrukce vozovny tramvají Dopravního podniku Ostrava a.s. v ulici Křivá v centru města. Z funkce primátora odstoupil 31. ledna 2001 po zvolení hejtmanem Ostravského, později Moravskoslezského kraje.
|
|
Čestmír Vlček
strojní inženýr, ve funkci 2001-2002
Primátorem se stal do konce volebního období Ing. Čestmír Vlček (1953), dosavadní náměstek primátora odpovědný za úseky životního prostředí, vodního hospodářství a zemědělství. V době jeho vedení města se uskutečnilo Mistrovství Evropy ve volejbale mužů, byla otevřena nejmodernější tramvajová vozovna v České republice v Křivé ulici, veřejnosti byly po rekonstrukci zpřístupněny Městské lázně na Sokolské třídě, město získalo do vlastnictví Palác kultury a sportu Vítkovice, hokejovou halu Ledňáček a atletický a fotbalový stadion SSK Vítkovice. Byla otevřena vesnička soužití v Ostravě-Muglinově, uveden do provozu víceúčelový pavilon na Černé louce a podepsána dohoda o partnerství a spolupráci mezi Ostravou a americkým Pittsburghem.
|
|
Aleš Zedník
inženýr ekonom, ve funkci od 2002-2006
(*1958) byl zvolen primátorem 13. listopadu 2002. Za jeho působení byl dokončen kolektor Centrum, otevřena budova Vědeckotechnologického parku Ostrava, a. s, rekonstruovány ČEZ Aréna, Slezskoostravský hrad, Ostravské muzeum, kostel sv. Václava v Moravské Ostravě, nové ředitelství Městské nemocnice Ostrava, Knihovna města Ostravy, Komorní scéna Aréna, vodní areál Ostrava-Jih. Rekonstrukcí a dostavbou prošlo nádraží Ostrava-Svinov. Pozemky na Karolině byly prodány společnosti Multi Veste Czech Republic 5, s. r. o. Byla zahájena výuka na 1st International School of Ostrava. K době jeho vedení města se také pojí významné sportovní události jakými bylo např. vítězství FC Baník Ostrava v první fotbalové lize, pořádání mistrovství světa v hokeji a mistrovství Evropy ve futsalu. Byl také jedním z iniciátorů kampaní Ostrava říká ANO Evropské unii, která předcházela referendu o vstupu do EU.
|
|
Petr Kajnar
inženýr kybernetik, ve funkci 2006-2014
(*1956) Jako náměstek primátora pro investice (2002-2006) inicioval vznik a rozvoj průmyslových zón v Hrabové a Mošnově, v nichž do roku 2010 vzniklo zhruba deset tisíc nových pracovních míst. Významným způsobem podporuje rozvoj vysokého školství, vědy a techniky na území města Ostravy. Ostrava investovala do rozvoje univerzit již 150 milionů korun, ve městě vznikla lékařská fakulta, rozvíjí se Vědecko-technologický park. Za jeho působení začala vyrůstat moderní městská čtvrť Nová Karolina. Aktivně se zasazoval o získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015. Podporoval vznik Klastru Černá louka, realizována byla dostavba alternativní scény Divadla loutek. Přínosem pro hospodaření města je zavedení sdružených elektronických nákupů pro městské společnosti. Petr Kajnar prosadil zavedení jednotného vizuálního stylu pro prezentaci města.
|